Před třemi měsíci jsme dostali novou nadřízenou. Po pracovišti se začaly šířit fámy, že je to dceruška majitele firmy, která zrovna dodělala vysokou, a tatínek ji hned dosadil na lepší pozici. Když jsem novou šéfovou poprvé viděla, hned mi bylo jasné, že tato holčička se pro manuální práci rozhodně nenarodila.
Myslela si, že je něco víc než my
Naše šéfová se nám začátkem nového týdne přišla představit. Rozhodně to ale nebylo kdovíjak přátelské seznámení. Od první chvíle nám totiž dala jasně najevo, že ona je něco víc než my. Ona totiž nedělá rukama nějakou podřadnou práci, ale sedí na pohodlné židli v kanclíku, a to je zkrátka úplně jiný level. Jak to na našem pracovišti chodí a nechodí, očividně ještě vůbec netušila, ale už se rozhodla dělat nějaké změny. Musela jsem se v duchu smát její naivitě.
Jednala s námi povýšeně
Nadřízená Lucie se k nám chovala povýšeně. Mnohdy ani neodpověděla na pozdrav, bodejť by taky ano, přece někdo, jako je ona, nebude zdravit obyčejné dělníky! Když přišla na pracoviště, nezajímala se o výrobky, ale o to, aby se jí nikdo z nás náhodou nedotkl a nezašpinil jí drahou sukni za několik stovek.
Zdroj: 123RF.COM
Mezi lidmi ji nikdo neměl rád. Rozkazovala tzv. od stolu, takže kolikrát přišla s nápadem, který nebyl vůbec reálný, ale ona po nás prostě vyžadovala jeho splnění. Zatímco její pracovní doba končila ve dvě hodiny odpoledne, nás nechávala dělat přesčasy, protože si toho navymýšlela tolik, že jsme nestíhali plnit normy. Nebylo se čemu divit, že jsme ji neměli zrovna v lásce.
Nepříjemné překvapení u rodinného oběda
Na novou nadřízenou jsem si samozřejmě několikrát postěžovala doma. Před manželem ani před synem jsem se netajila svými nesympatiemi k oné mladé dívce, která si myslela, že jí svět leží u nohou. O to horší a nepříjemnější pro mě bylo překvapení ze strany syna u rodinného oběda, na který pozval i svou přítelkyni. Asi tušíte, kdo byla nová slečna mého jediného syna…
Zdroj: 123RF.COM
Budoucí snacha hraje divadýlko
Lucii okamžitě došlo, která bije a začala hrát divadlo, které jí manžel se synem zbaštili i s navijákem. Já ale věděla, že to všechno je jen přetvářka. Zatímco v práci mě ani nepozdravila a dávala mi najevo, že pro ni nejsem nikdo, doma mi chtěla už po první návštěvě říkat maminko. Bože, ta ale měla silný žaludek!
Nejhorší na tom celém je, že si ji syn chce vzít. Oznámil nám to před měsícem, prý je to s Lucií vážné a on by ji rád požádal o ruku. Mám pocit, že žiju ve špatném snu, ze kterého se nemohu probudit. Můj syn si chce vzít namyšlenou, povrchní holku, která před ním hraje divadlo, a jen já vím, jaká skutečně je. Jsem z toho zoufalá.
Autor: Nikol Kolomazníková
