Bedřich si několik posledních týdnů připadá jako v Jiříkově vidění. Vlivem nařízené karantény, se kterou se my všichni už nějakou dobu potýkáme, se jeho přítelkyně doslova mění před očima.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Ještě před nějakou dobou byla přítelkyně pana Bedřicha typickou zhýčkanou nanynkou. Pokud šlo o domácnost, nikdy se nijak zvlášť nezapojovala. Bedřich měl dokonce pocit, že by nerozeznala vařečku od naběračky. Po několika týdnech nařízené karantény je ale v jejich domácnosti všechno úplně jinak.
Přítelkyni miluji, někdy mi ale vadilo, že se nemá příliš k práci
Moniku znám dva roky a nikdy jsem o své lásce k ní nepochyboval. Je to krásná a sebevědomá žena, za kterou se muži na ulici otáčí. Monika je nejen krásná, ale také chytrá a věřím, že i šikovná. Akorát té šikovnosti jsem si v jejím případě neměl šanci tolik všímat.
Tu a tam mi hlavou proběhla myšlenka, že by vůbec nebylo na škodu, pokud by se Monika trochu více zapojovala do chodu naší domácnosti. Co se týče uklízení nebo vaření, u těchto činností jsem ji možná nikdy neviděl.
Když nařídili karanténu, začala Monika propadat panice
Už je to nějaký ten pátek, co se potýkáme s jistými nařízeními, opatřeními a omezeními. Nebudu lhát, že i mě veškerá nařízení ze strany vlády na samotném začátku zaskočila. Přeci jen je člověk na něco zvyklý, a když to najednou nemá, logicky mu to chybí a přijde mu to zvláštní. Na rozdíl od své přítelkyně jsem se ale rychle otrkal.
Monika začala propadat panice, když zjistila, že zavřeli všechny její oblíbené salony. Já zase začal propadat panice z představy, že umřeme hlady. Do té chvíle jsme totiž jídlo řešili buď v restauracích, nebo dovozem.
Monika šla do sebe, možná se dokonce naučí i vařit
Několik prvních dní bylo zvláštních. K plotně jsem se tenkrát postavil já, ačkoli musím přiznat, že mě vaření ani trochu nebaví. Pak se ale cosi změnilo a já si všímal, že se Monika začíná snažit. Když jsem se vrátil z práce, nečekal na mě doma nepořádek, ale velmi mě překvapilo, že Monika uklidila. Aby toho překvapení nebylo málo, dokonce nám připravila i večeři. Teď budu možná zlý, protože vím, že snaha se má ocenit, ale bylo to snad vůbec první jídlo, které kdy moje přítelkyně uvařila. A abych byl upřímný, nebylo vůbec dobré.
Monika se ale nevzdala a začala to s vařením zkoušet znovu a znovu. Některé její pokusy nestály za nic, jiné mě zase překvapily tím, že byly skutečně výborné. Ačkoli nás karanténa v mnoha ohledech omezila, jsem za ni na jednu stranu rád. Moje přítelkyně se díky ní naučí snad i vařit.
Autor: Nikol Kolomazníková
