Anna s Hynkem se do nového bytu přestěhovali teprve nedávno. Narodil se jim druhý syn, a oni tak potřebovali něco většího, než v čem doposud žili. To ale netušili, že jim brzy nastanou problémy s mužem z protějšího domu. Ukázalo se totiž, že osamocený starší pán rád pozoruje dalekohledem ženy ve svém okolí.
„Všimla jsem si toho hned několikrát. Poprvé jsem myslela, že jsem se spletla. Stačil se totiž velmi rychle schovat za záclonu. Když se to opakovalo, zmínila jsem se manželovi, který mi nejprve nevěřil,“ vykládá Anna.
Rozhodla jsem se ho vylákat ze skrýše
Anně ze všeho nejvíc vadilo, že jí Hynek nedůvěřuje. „Tvrdil mi, že jsem se zmýlila, že snad v dnešní době neexistuje nikdo takový, kdo by tohle dělal. Navíc že v okně, které jsem mu popsala bydlí starší pán, který ovdověl už dávno a na ženské nejspíš nemá ani pomyšlení,“ vzpomíná Anna.
Rozhodla se proto svému muži dokázat, že není paranoidní. Nechala si navečer při převlékání roztažené závěsy a ve spodním prádle se procházela v pokoji tak dlouho, dokud se soused v okně neobjevil. „Manžel ode dveří okno sledoval. I když se sousedova hlava mihla za záclonou sotva na pár vteřin, zpozoroval ho a hrozně se naštval.“
Chtěl si to s ním vyřídit, nakonec všechno dopadlo jinak
Hynek se rozhodl, že za sousedem zajde a vysvětlí mu, proč by neměl pozorovat cizí manželky. Anna ale nechtěla problémy. „Řekla jsem mu, že zajdu za správcem domu a požádám ho, zda by s mužem nepromluvil. Druhý den jsem to také udělala. Překvapilo mě, co mi odpověděl.“
Správce domu Anně řekl, že není první, kdo si na starého pána stěžoval. V poslední době je prý žen hned několik, proto už se uvažuje o svolání domovní schůze. „Ta nakonec také po několika mých připomenutích proběhla a bylo nám slíbeno, že dá soused pokoj. Prý mu bylo pohrozeno, že pokud si ještě někdo bude stěžovat, vyhodí ho z nájmu.“
Podle Anny ale ani ona, ani některé ženy, se kterými se potkala náhodně ve výtahu, spokojené s výsledkem nejsou. „Sice už od té doby nevídáme jeho hlavu v okně, kdykoli se převlékáme před spaním, ale přesto je pro nás těžké žít s vědomím, že máme takový kousek od našeho bytu perverzáka, kterému všechno prošlo především proto, že je starý a osamocený.“
Anna
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Autor: Šárka Cvrkalová
