Anita (21): S přítelem jsem otěhotněla už na střední škole. Našeho syna miluji, teď se ale bojím, co se mnou kvůli chybějící maturitě bude

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
zena 25
zena 25

Anita otěhotněla, když jí bylo šestnáct. V sedmnácti porodila dítě, o které se dnes stará. Nějaký čas bydlela u rodičů, potom se nastěhovala k příteli, který přijal roli otce zodpovědně. Kvůli synovi ale nikdy nepracovala. Nemá ani maturitu. Dnes se bojí, jestli bude vůbec schopná najít si práci a postavit se na vlastní nohy.


„Syn byl neplánovaný, ale když se mě rodina ptala, jestli si ho nechám vzít, věděla jsem ihned, že odpověď je ne,“ vypráví Anita. Ačkoli byla tehdy ještě mladá, ona i její přítel David se rozhodli o syna postarat.

Rodiče se mi pokoušeli pomoci. V osmnácti mi ale řekli, abych si našla bydlení

Když tehdy Anita sdělila rodičům, že je těhotná, nejprve ji přemlouvali, aby šla na potrat. Když se ale rozhodla jinak, slíbili, že jí finančně pomohou. „Otec byl trochu mírnější a chtěl pro mě všechno zařizovat. Matka mi ale řekla, že mám skončit se školou a najít si práci. V osmnácti prý půjdu z domu, abych se naučila žít,“ vzpomíná Anita.

Dokud bydlela s rodiči, finančně jí pomáhali. Ona sama si našla práci z domu. Jakmile ale nastal čas jejích osmnáctých narozenin, musela řešit s přítelem co teď. On naštěstí sehnal byt, do kterého se společně nastěhovali. Avšak peníze z brigády zdaleka nestačily na pokrytí všeho potřebného.

Na chůvu jsme neměli, přibrala jsem si proto práci navíc

„Přítel na rozdíl ode mě dostudoval. Domluvili jsme se, že on by maturitu dokončit měl. I během studia dělal ve skladu jednoho obchodu. Po ukončení školy nastoupil do automobilové dílny. Peníze nám ale stačily sotva na nájem,“ říká Anita.

Ke starosti o dítě tedy našla ještě další práci, kterou mohla vykonávat z domu.

„Momentálně kompletuji obálky, třídím elektronické díly a píšu příležitostně nějaké články. Na mnoha místech mě ale ani na brigádu bez maturity nevzali. Synovi budou brzy čtyři roky. Začne chodit do školky. Já ale nevím, zda si najdu nějakou skutečnou práci.“

Anita se bojí, protože v jejím věku obvykle lidé mívají alespoň vyučení a také nějakou tu praxi. Ona je ale bez zkušeností, bez vzdělání, a navíc s malým dítětem. Má strach, že si nedokáže najít zaměstnání. „Bojím se, že pokud to takto půjde dál, opustí mě i přítel, který vždy stál při mně. Je pravda, že už mě dlouhou dobu živí. A já mu nejsem schopná cokoli oplatit,“ bojí se Anita. Momentálně zoufale obepisuje inzeráty a hledá místo, na kterém by si vydělala alespoň to, co potřebuje na nájem a pro své dítě.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články