Nejdříve deník odložila, protože si dobře uvědomovala, že tohle se prostě nedělá. Zvědavost ale byla silnější, proto nakonec deník otevřela a začetla se do stránek, které psala její teprve šestnáctiletá dcera.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Stačilo jen pár stránek a Anetě se udělalo špatně. To, co její dcera Nikola do deníku psala, ji donutilo udělat si o ní úplně jiný obrázek.
Měla ho schovaný v šuplíku
Už několik dní jsem jí říkala, aby vytřídila oblečení, které už je jí malé a dávno ho nenosí. Jenže znáte děti v pubertě.
Jednoho dne jsem se naštvala a rozhodla se udělat to za ni. Nakráčela jsem do jejího pokoje s cílem udělat pořádek ve skříních.
Uklidila jsem jeden šuplík a chtěla pokračovat druhým. Tam jsem našla deník, který si dcera schovala úplně na dno pod mikiny.
Tohle se nedělá
Deník jsem odložila bokem. Jasně, cítila jsem jistou zvědavost ho otevřít, ale zabránila jsem v tom sama sobě. Tohle se přece nedělá.
Dál jsem se věnovala oblečení, které jsem třídila. Hlodala ve mně ale touha přečíst si, co si dcera do deníku píše.
Zčásti to bylo také proto, že poslední dobou se mnou moc nemluvila, natož aby se mi svěřovala. Nakonec jsem to nevydržela a do deníku se začetla.
Byla jsem v šoku. V deníku byly samé zvrhlosti!
Každý rodič má o svém dítěti určité iluze a jen těžko věří tomu, že by to mohlo být jinak. Přečetla jsem si pár stránek a musela dceřin deník zavřít.
Udělalo se mi špatně. Myslela jsem si, že dcera má na tyhle věci ještě čas, ale její rukou psané zpovědi mě přesvědčily o tom, jak moc jsem se spletla.
Už nějakou dobu žila sexuálním životem. A to poměrně aktivním a dost zvráceným. Dočetla jsem se o věcech, které jsem nedělala ani já, a to mám v sexu daleko více zkušeností.
Nemohu se na ni podívat
Dcera se deníku svěřovala mimo jiné i s tím, že jednoho dne měla tři partnery. Se všemi spala. Dočetla jsem se i o tom, jaké praktiky má nejraději.
Znechuceně jsem deník zavřela a uložila zpět na místo. Byla jsem vyděšená a šokovaná tím, jak naivní iluze jsem o své dceři měla.
Od toho dne, kdy jsem nahlédla do jejího deníku a četla tam ty zvrhlosti, se vlastní dceři nemůžu podívat do očí. Netuší, že jsem její deník četla a já dělám, že se nic nestalo. Ale kdykoli si na to vzpomenu, stydím se.
Ptám se sama sebe, jak jsem svoji dceru vychovala?!
Autor: Natálie Kabourková
