Jsou tomu tři roky, co jsem své matce řekla, že jsem někoho potkala. Zprvu měla radost, že jsem se konečně ve dvaceti čtyřech letech zamilovala a našla si vztah. Když ale zjistila, že je přítel o šest let mladší, zcela svůj přístup změnila.
Moje starší sestra se kvůli svému rozpadlému vztahu dostala do depresí a naše maminka jí vždy byla velikou oporou. Zároveň však trpěla, protože trpělo její dítě. Když jsem tedy já přišla s tím, že chodím s někým, kdo sotva dosáhl plnoletosti, byla ze mě zklamaná.
Bála se, že mě bude jen využívat
Ať jsem se jí snažila jakkoli vysvětlit, že jsem do něho doopravdy zamilovaná, ona pořád opakovala, že mě Adam jenom využívá. Napomohl tomu i fakt, že můj tehdy osmnáctiletý přítel studoval a nájem za společné bydlení jsem tak platila téměř celý já. I tak jsem ale byla zamilovaná, a když mě máma postavila před volbu, jestli ona, nebo má láska, měla jsem jasno.
Rodina se pro nás stala principem
S matkou jsme se téměř přestaly bavit. Jednou za týden jsme si zavolaly jen tak, aby se neřeklo. Přítel se mockrát ptal, proč s ní stále udržuji kontakt, když je na mě taková. Sama jsem netušila, asi jsem nechtěla přijít o rodinu, která pro mě kdysi bývala všechno. Naše rozhovory byly obvykle na téma peníze, můj nevyspělý přítel a problémy.
Když jsem vážně onemocněla…
Jednalo se o velice komplikovanou zlomeninu, se kterou jsem ležela několik týdnů v nemocnici a ani po návratu domů jsem nemohla nastoupit do práce. V té chvíli, jako by se osud rozhodl hrát krutou hru, se nám rozbila pračka a my se dostali do poměrně vážné finanční krize. Adam však ke škole začal po nocích pracovat, a ačkoli byl věčně unavený, tvrdil, že je to pouze dočasné a že nás ze situace nějak dostane. Už následující měsíc koupil novou pračku a po třech měsících s prací skutečně přestal a začal opět naplno studovat. Já se vrátila do práce.
Matka nás pozvala na oběd
Uběhly zhruba dva roky našeho vztahu, když jsem s mámou vedla velice zvláštní telefonát. Zdála se mi jiná, milejší a dokonce mě i s Adamem pozvala na oběd. Měla jsem z toho trochu strach, bála jsem se, že mu snad chce říci osobně, co si o něm myslí. Zpočátku bylo trapné ticho, v jednu chvíli jsem si ale odskočila na záchod a nestačila jsem se divit, když jsem se vrátila. Adam s mojí mámou se bavili jako nejlepší přátelé a smáli se nějakým mým fotkám z dětství.
Vztah s mámou mi zachránila rozbitá pračka
Několikrát za ten den se nám oběma maminka omluvila. Ukázalo se totiž, že když se dozvěděla o nové pračce, došlo jí, že mě Adam nevyužívá. Že je naopak ten, kdo se o mě postará, když je mi nejhůř. Také uznala, že po dvou letech letech společného soužití věří tomu, že i přes jeho nevyspělost bude náš vztah mít šťastný průběh.
Je to už rok od onoho usmíření. S Adamem navštěvujeme mámu skoro každý měsíc. Dokonce mi spolu koupili i dárek k Vánocům. A já čekám dítě s tím nejúžasnějším chlapem na světě, zatímco babička už se vnoučka nemůže dočkat.
Autor: redakce