S rodiči jsem vyrůstala na vesnici, kde jsem si také našla partnera a společně jsme se rozhodli, že si zde postavíme domek. Líbila se mi představa, že budu mít k rodičům blízko, navíc u nás na vesnici bylo všechno, co jsme k životu potřebovali.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Jak už to na vesnici chodí, často se mezi lidmi šíří nejrůznější řeči. Nikdy jsem se do místních povídaček nijak nezapojovala, drby a pomluvy totiž nemám ráda. Jenže pak se sousedská šuškanda začala týkat mé rodiny…
Sousedské drby mě nikdy nezajímaly
Žiji tady celý život a už několikrát jsem byla svědkem toho, jak se mezi místními lidmi šíří nejrůznější řeči. Už jako dítě jsem si toho všímala, pomluvy jsou mocné.
Nikdy jsem se ale nezapojovala, nezajímalo mě, co kdo o někom povídá. Lidé se tady vzájemně znali, viděli si doslova až do talíře a často na sebe vytahovali nějakou špínu.
Rozhodla jsem se od toho úplně distancovat. Když se náhodou stalo, že mě některá z místních drben potkala, třeba cestou do obchodu, a snažila se ode mě něco vyzvědět, vždycky jsem jakoukoli snahu získat ode mě drby kulantně ignorovala.
Jenže to se změnilo v okamžiku, kdy se do místních řečí dostala i moje rodina. Tehdy už jsem nemohla dělat, že nic nevidím ani neslyším. Šlo přece o moji rodinu!
Sousedská šuškanda odhalila nepříjemné tajemství
U pomluv mezi sousedy nikdy přesně nevíte, kdo s nimi přišel a kdo s tím vším začal. Tak tomu bylo i v případě řečí, které začaly vesnicí kolovat o mojí rodině.
Jednoho dne, šla jsem zrovna s dcerkou do obchodu, mě zastavila sousedka a řekla mi, že jsem opravdu podobná svému otci. Usmála jsem se a odpověděla, že jsem na to hrdá.
To, co mi vzápětí řekla, mi vyrazilo dech. Sousedka se totiž ušklíbla a řekla, že jsem celá František. Jenže můj táta se nejmenuje František, ale Václav a František je jeho bratr – tedy můj strýc.
Nejhorší na tom bylo, že si o tom začaly šuškat mezi sebou všechny místní drbny. Povídalo se o tom, že nejsem dcera táty, ale strýce, se kterým měla moje maminka kdysi krátký poměr.
Moje rodina odhalila pravou tvář
Nejdříve jsme se snažili tyhle řeči přehlížet, jenže později už byl na moji rodinu vyvíjen takový tlak, že to moje máma nevydržela a šla s pravdou ven.
Potvrdila všechno, co se povídalo. Opravdu měla poměr s mým strýcem, když byl táta služebně na pár měsíců pryč. Vzešlo z toho dítě, o kterém ale manželovi napovídala, že je jeho.
Pravda o mojí rodině mě zaskočila. Doposud jsem si myslela, že jsou to jen lži a hnusné pomluvy. Ale ten dotyčný, který tuhle informaci jako první pustil ven, musel vědět, proč to říká.
Sesypala jsem se. Nemohla jsem uvěřit tomu, že člověk, kterému celý život říkám strejdo, je vlastně můj pravý táta. Z této skutečnosti se nikdy nevzpamatuji
Autor: Nikol Kolomazníková
