Když jsem si Libora vzala, bylo nám oběma třicet. Chtěli jsme hrozně moc děti a já tak nějak tušila, že je poslední šance. Ani přes velkou snahu se nám ale přes rok nedařilo. A tak jsme se rozhodli, že se necháme oba vyšetřit. A ukázalo se, že chyba je na jeho straně.
Jenomže já jsem se bála, že by ten fakt neunesl. Byl citlivý a opravdu moc chtěl vlastní děti. Výsledky přišly poštou a já jsem si je přečetla, zatímco byl v práci. Když přišel domů, předstírala jsem, že dopisy hledám, ačkoli jsem je dávno oba vyhodila. Ale uvěřil mi, když jsem mu řekla, že jsme oba v pořádku.
Domluvila jsem se s kamarádem. Otěhotněla jsem a Libor měl obrovskou radost
Zdroj: 123RF.COM
S Liborem jsme se dál pokoušeli o dítě, zatímco jsem se mezitím několikrát vyspala s kamarádem. Nešlo o nevěru, udělala jsem to jen kvůli těhotenství. Po čase se nám narodil syn. Věděla jsem, že David – skutečný otec chlapce – je typ člověka, který k synovi nepřiroste. Nikdy ho nebral jako své dítě, naopak Liborovi pogratuloval k otcovství a víc jsme o tom nikdy nemluvili. Jsem si jistá, že on naše tajemství neprozradí.
I když mě někdy trochu hlodá svědomí, vím, že pro Libora je syn všechno. Plánuje, jak z něho vychová malého fotbalistu, čte mu pohádky, věnuje se mu. Je to dobrý otec, bylo by podle mě opravdu nefér ho o takové štěstí připravit. Vím, že mu na jednu stranu lžu, ale na druhou stranu jsme teď velká šťastná rodina, necítím se tak příliš provinile.
Občas mívám noční můry. Bojím se, že se to provalí
I když vnitřně vím, že jsem udělala správnou věc, občas se mi zdají nepříjemné sny o tom, že na to Libor přišel. Jsou to například situace, kdy syn potřebuje náhradní ledvinu, ale v nemocnici se Libor dozví, že není biologickým otcem. Vím, že by mě v takové situaci opustil. Nedokázal by se přenést přes tu lež, kterou jsem mu připravila, a nepochopil by, že to bylo pro jeho dobro.
Nezbývá mi tedy dál tajit, že syn je vlastně někoho jiného. Myslím, že na biologickém otci až tolik nezáleží, když se o něho Libor stará jako skutečný otec. Sice budu do konce života žít ve strachu, že moje lež vypluje na povrch, zařídila jsem nám tím ale šťastné rodičovství.
Autor: Šárka Cvrkalová
