Karla (56): Syn se ničí kvůli rozmarům své ženy: Má dvě zaměstnání, aby dokázal uspokojit její potřeby

Už když se syn ženil, měla jsem nepříjemný pocit z jeho nastávající. Od první chvíle na mě působila jako zhýčkané rozmazlené děcko, které vyrůstalo v bohatých poměrech a očividně dostalo, na co si prstíčkem ukázalo. Během let se moje špatné domněnky o mé snaše potvrdily. Žádala více, než jí byl syn schopný dát, ale jelikož ji miloval, snažil se dělat vše pro to, aby byla spokojená. I za cenu svého zdraví.

Paní Karla se od prvního okamžiku netají svými nesympatiemi ke své snaše Adrianě. Proto nám krátce poté, co se pohodlně usadí, manželku svého syna popisuje jako namyšlenou paničku, která je zvyklá, že dostane, co chce. Sama ale neumí nic kloudného.

Věděla jsem, že ho s ní nečeká nic dobrého

„Měla jsem tušení, že syn bude vedle té holky nešťastný,“ vzpomíná paní Karla nahlas, „od prvního pohledu jsem věděla, že ho s ní nečeká nic dobrého. Paní Karla se na malý okamžik odmlčí, snaží se vzpomenout si, kdy se její obavy z náročné snachy poprvé potvrdily. „Ano, asi to bylo v době, kdy se plánovala svatba,“ přemýšlí, „tehdy musela mít všechno nóbl, aby bylo vidět, že na to mají prachy,“ odfrkne si Karla znechuceně.

Svatba jejího syna nakonec vyšla skoro na půl milionu, větším podílem přispěli rodiče nevěsty.

Měla stále větší a větší nároky

Paní Karla se zamračí, chystá se nám totiž vyprávět o své snaše, se kterou nemá příliš dobrý vztah. „Vždycky byla náročná. Nespokojila se s obyčejným domem, musela mít haciendu, na kterou si syn musel půjčit,“ vysvětluje Karla. Pak pokračuje tím, že její snacha měla nároky čím dál vyšší. Chtěla se pěkně oblékat, pečovala o sebe, nosila značkové oblečení a měla minimálně třicet párů bot. Karla nechápavě kroutí hlavou nad rozmary své snachy a dodává, že nechápe, jak to její syn mohl nevidět. Vždyť to bylo do nebe volající!

Musel si najít druhou práci

„Syn nemá špatně placené zaměstnání,“ pokračuje Karla, „troufnu si tvrdit, že je jeho plat nadprůměrný a že jsou muži, kteří vydělávají podstatně méně,“ uvažuje. „Nicméně i přesto byl nucen najít si ještě jednu práci, aby dokázal finančně uspokojit rozmary své ženy, která je stále náročnější,“ povzdechne si smutně.

Paní Karle se v očích zalesknou slzy, když nám svěřuje, že má o svého syna v poslední době strach. Pracuje až příliš mnoho jen proto, aby mohl své manželce kupovat vše, co si zamane. Málo spí, je neustále ve stresu. Podepisuje se to na jeho zdraví.

„Mám o něho obavy, strašně se huntuje a přetěžuje,“ říká paní Karla tiše, v rukou muchlá kapesníček, do kterého si vzápětí utře slzu, jež se jí skutálí po tváři. „A to všechno jen proto, že snacha nedokáže hnout prstem a chce po něm nemožné,“ zlobí se. „Je ale dospělý, na moje slova nedbá, tak si na to prostě musí přijít sám,“ uzavírá svůj příběh paní Karla.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Autor: Nikol Kolomazníková