Leona (23): Všechno jsem měla perfektně naplánované, ale pak jsem rychle změnila taktiku

Už odmalička Leona plánovala svou budoucnost ve velkém. Jako dítě si ráda hrála na rodinu se svým starším bratrem. Rodiče se prý vždy smáli, když tvrdila, že chce mít alespoň pět dětí. Plány na vdávání a založení rodiny ale přetrvaly do dospělosti. Když se Leona seznámila s přítelem, od začátku vztahu ho připravovala na budoucnost. Když ale zjistila, co dospělý život obnáší, změnila rozhodnutí.

„Seznámili jsme se v mých devatenácti letech a já hned měla za to, že je to muž mých snů. Už po půl roce jsem ho přesvědčila, abychom se sestěhovali. Tím pádem jsem přestala bydlet u rodičů a přišla na to, co to znamená dospělý život,“ říká Leona.

Po dokončení střední školy jsem začala pracovat. Chtěla jsem mít všechno hned, ale nic se mi nedařilo

Jakmile začala Leona se svým o rok starším přítelem bydlet sama, zjistila, že peníze od rodičů zdaleka nestačí na to, aby se dokázala o domácnost postarat. „Po maturitě jsem začala pracovat na kase v jednom obchodě, přítel dělal výpomoc na stavbách. Díky tomu jsme měli na nájem. Já ale stále přemýšlela o tom, že chci také miminko. Přítel stále sliboval, že se mnou jednou rodinu založí, na rozdíl ode mě ale chápal, že je na to ještě brzy,“ říká Leona.

„Po roce a půl společného soužití jsem byla opravdu ráda, že jsme si dítě nepořídili. Myslela jsem totiž, že práce na kase se brzy vzdám a budu dostávat někde v kanceláři lepší plat. Jenomže bez lepšího vzdělání, než je maturita, mě nikde nevzali,“ přiznává čtenářka.

Její přítel navíc začal tou dobou souhlasit s tím, aby si pořídili dítě. Opakoval stále, že už jsou spolu dost dlouho a teď je ten správný čas. „Došlo mi, že bychom rodinu neuživili. Také jsem začínala být unavená ze stereotypu života. Vlastně jsem úplně změnila názor na velkou rodinu a na to, co bych chtěla.“

Požádal mě o ruku. Myslel si, že je to to, co chci. Musela jsem odmítnout

Leona vždy básnila o tom, jak si pořídí s rodinou velký dům a jak bude šťastná, až se její přítel stane jejím mužem. On se proto rozhodl ji po dvou letech požádat o ruku. „Řekl mi, že se mnou chce být už napořád. Že nám koupí dům na vesnici, kde budeme mít tři děti a psa. Bylo mi to líto, ale musela jsem ho odmítnout. Zjistila jsem díky němu, že tohle není život pro mě. Alespoň zatím.“

Leona se rozhodla říci svému příteli ne. Byl zklamaný a nechápal to. „Ptal se, jestli se s ním chci rozejít. Řekla jsem jenom, že chci mít jistotu, že se mohu kdykoli rozhodnout svůj život změnit. Vysvětlila jsem mu, že se ještě nechci usadit. Miluji ho, ale nevím, co se stane po letech. Trvalo to nějaký čas, než odmítnutí překonal, zůstali jsme ale spolu.“

Leona je se svým přítelem už čtyři roky. Děti ani svatbu neplánují. On ji má rád a čeká na její rozhodnutí. Ona si užívá stěhování z místa na místo a střídání prací, které jí její vzdělání dovoluje. „Jednou možná dospěju a budu chtít zase to, co jsem si jako malá vysnila. Kdy to bude, to netuším,“ dodává Leona.

Autor: Šárka Cvrkalová