Alena (45): To, že je o 10 let mladší, jsem díky jeho bezstarostnosti vnímala jako výhodu. Teď bych chtěla dítě

Alena si po nevydařeném vztahu našla mladšího přítele. Zamilovali se, společně si bezstarostně užívali. Když ale zatoužila po dítěti, setkala se s jeho nepochopením.

Single život

Po rozvodu s manželem, který byl o dost starší než já, jsem před třemi lety zůstala sama. Snad proto, že jsme neměli děti, se ke mně manžel vždy choval spíš jako k dceři. Měla jsem jeho autoritativního chování už dost a toužila jsem se osamostatnit a žít podle svého. A tak jsem žila, asi dva roky. Nijak moc mě ale ten single život nenaplňoval.

V podstatě jsem trávila každý den buď v kanceláři, nebo doma u knížky a se svou kočkou. Maximálně jsem si zašla na lekci jógy, sama do kina nebo ke kadeřnici. Přitom jsem si nepřipadala tak stará, abych nemohla najít nový vztah. Jenom jsem neměla ty správné zkušenosti se seznamováním.

Kolegyně mě často chválily, že vypadám na svůj věk dobře – to vím, kvůli manželovi jsem se snažila o sebe dbát a tento zvyk mi zůstal, i když už spolu nejsme. Když už měly kolegyně pocit, že bez jejich pomoci skončím jako stará panna, navrhly mi, ať s nimi zajdu někdy na skleničku do baru pobavit se. Po chvilkovém váhání jsem souhlasila. Nebyla jsem nikde v baru už spoustu let.

Dámská jízda

Vyrazily jsme na dámskou jízdu všechny čtyři. Katka je asi v mém věku, Ditě a Haně je tak pětadvacet. Daly jsme si víno a nějaký koktejl a povídaly si mnohem uvolněněji než v kanceláři. Párkrát jsme si šly zatancovat jen tak v hloučku, smály jsme se a chovaly jsme se bezstarostně.

V průběhu večera mě kolegyně Katka upozornila, že se na mě nápadně často dívá jeden muž, který je tu evidentně taky s partou kamarádů. Tedy, ona řekla kluk a mně to bylo hned jasné, musel být tak o deset let mladší než my dvě. Už trochu posilněná vypitým alkoholem mě pobízela: „Sbal ho! Nevidíš, jak se mu líbíš? A on taky stojí za hřích, nemyslíš?“ Začala jsem mu oplácet jeho pohledy a úsměvy, ale k nějaké akci jsem se neodhodlala.

Když si holky odskočily na toaletu a já jsem na ně čekala na baru, přistoupil ke mně a oslovil mě. „Ahoj, co piješ?“ Představil se jako Petr a pozval mě na skleničku. Dali jsme se do řeči a on na mě zapůsobil svou sebedůvěrou a bezstarostností. Prostě si dělal, co chtěl a co ho baví. A momentálně jsem ho bavila já. Musím přiznat, že on mě taky. Nešetřil komplimenty, ale nebyly to takové ty slizké poznámky profesionálního svůdníka, znělo to přirozeně a chvílemi i vtipně. Zjistili jsme, že máme podobný smysl pro humor. Když pro mě holky přišly, že už odcházíme, ať se rozloučím, vyměnili jsme si telefonní čísla.

Zamilovaná dvojice

Začali jsme se pravidelně scházet a mně s ním bylo krásně. Troufám si tvrdit, že jsme byli zamilovaní oba. Až asi na třetí schůzce jsem mu přiznala, kolik mi je let, ale on v tom neviděl žádný problém. Já už vlastně taky ne, protože jsem při našich schůzkách omládla. Byla jsem s ním aktivní, veselá a plná elánu. Domů za svou kočkou jsem se vracela jen vyspat.

Chodili jsme spolu do kina, sportovali jsme, bavili se s jeho kamarády a v neposlední řadě měli skvělý milostný život. Vlastně jsem dřív ani netušila, že to může být tak úžasné.

Vystřízlivění

Po roce našeho vztahu jsem si začala uvědomovat, že jsem sice díky Petrovi duševně omládla, ale moje tělo nemládne a už mi třeba neumožní mít děti. Že mám teď poslední šanci. Po nevydařeném manželství jsem touhu po dětech odložila a snažila se na to nemyslet, ale teď, když mi bylo zase (nebo konečně) tak dobře, se začala opět ozývat.

Naznačila jsem to Petrovi, ale ten nechtěl o dětech ani slyšet. Prý na ně není připravený. Líbí se mu jeho život tak, jak je, a nic na něm nechce měnit. A mně došlo, že jsem do jeho zábavného a bezstarostného života, kterým mě před časem tak okouzlil, přestala zapadat.

Alena
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Autor: Eva Tisová