Anetě je dvacet. Bydlí sice s námi, ale je dospělá. Poctivě studuje, na brigádě si dost vydělává a my máme se ženou radost, že ji máme doma. Takže jsme se soužitím nikdy neměli žádný problém. Mysleli jsme, že je naše dcera vyspělá, chytrá, neměli jsme důvod ji jakkoli hlídat.
Ukázalo se ale, že svůj volný čas tráví s někým jiným, než bychom si přáli. Jeli jsme se ženou z nákupu. Ona řídila a já si všiml naší dcery, jak sedí v parku na lavičce s Jardou. Jarda je můj nejlepší kamarád, kterému je padesát let. Když jsem manželce řekl, co jsem viděl, smála se, že jsem se určitě spletl.
Zeptali jsme se dcery, abychom si s manželkou vyjasnili, kdo má pravdu
Původně jsem nepřemýšlel nad tím, proč spolu v parku seděli. Myslel jsem, že se náhodně potkali a dali se do řeči. Ale zeptal jsem se jí na to, abych ženu ujistil, že jsem se nepřehlédl. Dcera bez okolků přiznala, že s Jardou byla. Manželka začala okamžitě vyzvídat, proč spolu seděli v parku. A Aneta nás překvapila tím, že ho prý miluje.
Schází se už několik měsíců, mají se rádi a údajně nám to chtěli říct až společně. Ale když jsme na to přišli sami, není důvod něco tajit. Byli jsme v šoku. Ani já, ani moje žena samozřejmě s takovým vztahem nesouhlasíme. Jarda je o třicet let starší!
Zdroj: Ian Allenden/123RF.COM
Má ženu a děti
Kromě toho, že je Jarda o tolik starší, má vlastní rodinu. To naše dcera samozřejmě ví. Víc než to, že si začala s někým tolik odlišným, nás na ní proto zamrzelo, že rozvrací rodinu a nemá z toho ani trochu výčitky svědomí. S Jardou jsou prý šťastní a časem to hodlají říct jeho rodině. Aneta je naivnější, než jsme si mysleli. Jarda ženu nikdy neopustí.
Rozhodl jsem se mu proto promluvit do duše. S naší dcerou se rozejde a přestane ubližovat lidem, na kterých mu záleží. Byl na mě naštvaný, že se mu pletu do života. Zároveň jsem na něm ale poznal, že opravdu naši dceru jenom využívá k občasnému pobavení. Aneta je nejspíš mladá a naivní, ale on se zachoval jako zrůda. Od té doby s ním nemluvím. Aneta zase nemluví se mnou a mojí ženou, proto nemáme tušení, jak se situace vyvíjí.
Autor: Šárka Cvrkalová
