Životní styl digitálních nomádů mě vždy přitahoval. Miluji spontánní rozhodování, nová místa a svobodu. Celé mládí jsem se živil návrhem propagačních materiálů a veškerou komunikaci s klientem jsem vedl po emailu nebo webových stránkách. Díky svému zaměstnání jsem se jednoho dne mohl rozhodnout, že začnu cestovat a pracovat budu ze zahraničí. Dnes však všímám i negativní stránek tohoto životního stylu a začínám o svém rozhodnutí pochybovat.
Lidé se mě ptají, jak funguje život digitálního nomáda
Sám jsem na podobný styl života přišel až po čase, a to když mi můj kamarád volal z Vietnamu s mojitem v ruce. Měl úsměv na tváři, tvrdil, že vydělává spousty peněz a jeho bydlení je stále na kolečkách. Chtěl jsem se dozvědět víc, a proto jsem udržoval stálý kontakt. Chtěl jsem jeho styl života také zažít, a tak jsem sbalil jen nejnutnější věci a vyrazil do zahraničí. Střídal jsem destinace jako je Thajsko, Bali, Vietnam nebo Mexiko. Stále jsem byl v režimu dovolené, ale přes týden jsem pracoval na grafickém návrhu pro zákazníka.
Chtěl jsem se usadit
Zdroj: 123RF.COM
Na začátku svého dobrodružství jsem byl plný energie a očekávání. Potkával jsem nové lidi, zkoušel zahraniční kuchyni a liboval si v povalování na pláži. Počítač a práce mě nijak neomezovaly a své zaměstnání jsem vnímal jako koníček. Zlom nastal až v mých třiceti letech. Rozhlížel jsem se po pusté pláži a najednou mě napadlo, že nemám žádný domov. Užíval jsem si všech výhod zahraničí, ale nikde pro mě nebylo doma. Chyběla mi žena, která by na mě čekala a dítě, které bych mohl vychovávat.
Cestování začalo být náročné
Lidé si často neuvědomují, že cesta letadlem na dovolenou snů není totéž, jako cestování bez přestávky. Nudilo mě, být stále na stejném místě, a proto jsem často měnil destinace. S tím šlo ruku v ruce časté čekání na odlet, dlouhé cesty, časové posuny a téměř neustálá únava. Najednou mi moře, pláže a veškerá zdánlivá pozitiva přišla všední a nudná a já mohl myslet jen na svou únavu. Neměl jsem si kde odpočinout, protože jsem všude měl jen nejnutnější zavazadla a nikde jsem nebyl doma.
Chyběla mi partnerka
Stále více jsem začal postrádat životní družku. Když jsem na některém z těch báječných míst našel milou dívku, musel jsem po čase odjet a prožíval jsem dlouhé a smutné loučení. S přáteli jsem mohl stále udržovat kontakt po sociálních sítích, ale lásku udržet nešlo. Proto jsem se po čase rozhodl své cestování ukončit a vrátit se domů. Digitální nomádství skrývá neuvěřitelné příležitosti, nové kontakty a spoustu zkušeností, ale nic netrvá věčně a já se rád vrátím k obyčejnému životu.
Autor: Tereza Hotovcová
