Adéla (39): Píši dopisy, které nikdy nepošlu, je to moje terapie

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
zena dopisy
zena dopisy

Někdy si procházíte složitým obdobím a nevíte, jak z toho ven. Ať už je to rozchod, vyhazov z práce nebo v tom nejhorším možném případě smrt milovaného. V mém životě bylo hodně věcí, které jsem nedokázala přejít. Zůstávala jsem zaseknutá v minulosti až do doby, než jsem přišla na skvělý způsob, který mi pomohl – psaní dopisů.

Zažila jsem nehezký rozvod s manželem a umřel mi i tatínek. To celé se stalo v jednom roce a já pocítila hrozný stres, úzkost a samotu. Nevěděla jsem, jak se z toho dostat a pak mě napadl báječný nápad. Vždy jsem milovala dopisy a pohlednice. A naopak nikdy moc neholdovala textovým zprávám a sociálním sítím. Prostě starý dobrý dopis, měl svoje kouzlo. Dříve nic jiného nebylo a člověk čekal klidně i několik týdnů, než se mohl spojit s danou osobou.

Můj první psaný dopis

Zdroj: 123RF.COM

Trklo mě to jednoho dne přímo do hlavy. Utíkala jsem ke svému stolku a vytáhla čistý list papíru. Nevěděla jsem, co píši, prostě jsem jen psala. Byl to dopis určený mému bývalému manželovi. Sdělila jsem mu na papír všechny své pocity a věci, které mi ublížily. Vše, co jsem chtěla říct, ale nikdy neřekla. Teď jsem měla šanci a alespoň to napsala. Pocítila jsem obrovskou úlevu a spadl mi velký kámen ze srdce. Papír jsem dokonce složila a na obálku napsala adresáta. Dopis jsem posléze dala do staré krabice od bot, aby jej nikdo neobjevil.

Odpusť mi a já odpustím i sobě

Cítila jsem se úžasně a rozhodla se, že v tom musím pokračovat. Další dopis byl adresovaný mému otci. Napsala jsem mu, jak moc ho mám ráda a jak mě mrzí, že jsem nestihla do nemocnice přijet včas. Připsala jsem i můj nejkrásnější zážitek z dětství a za vše mu poděkovala. Neměla jsem šanci se s ním osobně rozloučit, ale dopis mi v tu chvíli byl dostatečnou útěchou. Sbohem tati.

Je to levnější, než terapeut

Od té doby píši dopisy pokaždé, když cítím potřebu. Když mi někdo ublíží nebo mě zklame. Určitě se vám to vyplatí víc než chodit na terapie k psychologovi. List papíru a obálka není přece tolik peněz. Uzavřete v sobě jednu kapitolu a můžete dál volně dýchat. Neustálé ohlížení za minulostí jen oddaluje vaši budoucnost. Není potřeba to řešit s daným člověkem tváří v tvář. Už jste mu odpustili a dovolili jste si odpustit i sobě. Doporučuji to všem, které znám i potkám, jsem díky tomu lepší verzí sama sebe.

Autor: Monika Holemá


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články