Lída (47): Připadám si jako hadr na podlahu. To, co po mně manžel chtěl, nepřeji nikomu.

Lída se snažila vyhovět svému manželovi ve všem, co po ní žádal. Přála si být dokonalou manželkou, které si její muž váží za to, co všechno pro rodinu dělá. Vděku se ale bohužel nedočkala.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Dlouhé roky dělala Lída všechno, co svému manželovi na očích viděla. Doufala totiž, že ji za snahu patřičně ocení. Ten místo toho své požadavky stupňoval.

Maminka pro mě byla vzorem

Jako dítě jsem s obdivem vzhlížela ke své mamince. Měla jsem šest sourozenců, přesto moje úžasná maminka zvládala nejen péči o nás všechny, ale také o tatínka a celý dům, ve kterém jsme žili. Byla pro mě hrdinka.

Vždycky jsme měli doma uklizeno. Každý den bylo navařeno a upečeno. Chodili jsme čistí a ve vyžehleném oblečení. Moje maminka všechno stíhala. Vnímala jsem ji jako svůj vzor a chtěla být jako ona.

Měla jsem v sobě zakořeněno, že se žena stará o svého muže

Moje maminka se vždycky starala nejen o nás děti, ale opečovávala také mého tatínka. Vnímala jsem, že mu plní každé přání, a tuto představu v sobě zakořenila. Když jsem se vdávala, měla jsem v sobě zažitou představu, že se žena o svého muže stará, jak nejlépe dovede. I já byla připravena tento úkol zvládnout.

Poděkování nebo úcty jsem se nikdy nedočkala

Celé manželství jsem dělala všechno pro to, aby byl můj manžel spokojený. Jenže to on nebyl nikdy, i kdybych se stavěla na hlavu nebo dělala psí kusy, jemu by to vždycky bylo málo. To mi ale zpočátku nedocházelo. Nikdy jsem se nedočkala ze strany svého manžela jediného slova díku, natož pak třeba nějaké úcty za to, co všechno dělám. Přitom jsem dělala opravdu hodně!

Jeho požadavky se neustále stupňovaly

Manžel si velmi rychle zvykl na to, jak dobře se po mém boku má. Stejně tak rychle mu to ale přestávalo stačit. Teplé večeře třikrát do týdne? To je málo! Chtěl mít teplou večeři každý den. A já to musela zvládat i při péči o naše tři děti. Každý den po jeho příchodu z práce muselo být doma čisto. Nesnesl drobečky na podlaze a vždycky nějaký našel. I když jsem hodinu předtím doslova lezla s vysavačem po zemi. Jeho požadavky se neustále stupňovaly.

Necítím se jako jeho manželka. Připadám si jako hadr na podlahu

Už dávno jsem se po boku svého muže přestala cítit jako žena, natož pak jako jeho manželka. Připadám si spíše jako hadr na podlahu, se kterým opakovaně vymetá, ani jednou nepoděkuje za to, co pro něho dělám.

Chce toho po mně hodně. Abych chodila do práce a finančně se podílela na chodu rodiny. Abych měla doma vždycky naklizeno, nesnese drobečky na podlaze ani jediné smítko prachu. Vyžaduje, abych každý den vařila jiné jídlo a aby každý den byla teplá večeře.

Je toho na mě hodně. Stále se ale snažím manželovi ve všem vyhovět. I přes skutečnost, že mi nikdy nepoděkoval.

Autor: Nikol Kolomazníková