Monika (34): Byla jsem ošklivé káčátko. Využila jsem to ve svůj prospěch. Dnes radím ostatním

Monika to v životě neměla jednoduché. Během dospívání si všímala, že se o ni vrstevníci nezajímají tolik, jako o její krásnější kamarádky. Zatímco ony měly jednoho kluka za druhým, Monika byla stále nepolíbená. Na střední škole si dokonce vysloužila přezdívku „ošklivka“, která ji doprovázela po celou dobu studia.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Monika se netajila svými psychickými problémy, které u ní chování okolí vyvolalo. V jednu chvíli to s ní dokonce vypadalo velmi špatně…

Kluci si mě nevšímali

Kluci o mě nejevili zájem. Začala jsem to pozorovat už někdy v osmé nebo deváté třídě. Tehdy kamarádky začaly randit, zatímco o mě žádný kluk ani pohledem nezavadil. Už tehdy mě to velmi trápilo.

Pozornosti spolužáků nebo vrstevníků jsem se dočkala jen tehdy, když se mi někdo rozhodl posmívat. Slýchávala jsem různé urážky a ze školy chodila s pláčem.

Měla jsem psychické problémy

Moje trápení nejvíce zlobilo maminku. Ta si samozřejmě všímala, že domů chodím uplakaná, nebo mě slyšela brečet v noci. Přesto mi nemohla pomoci.

Zkrátka jsem nepatřila k těm nejkrásnějším holkám, bohužel jsem nepatřila ani ke slabému průměru. Na střední škole, kde mě doprovázela přezdívka „ošklivka“, jsem upadla do deprese.

Měla jsem psychické problémy, které se projevovaly různě. V jeden okamžik jsem se dokonce chtěla pokusit o sebevraždu, až tam mě posměšky dohnaly. Nedokázala jsem to.

Naučila jsem se mít ráda sama sebe

Střední škola byla peklo. Nikdo se mnou nemluvil, jen se mi smáli. Těšila jsem se, až škola skončí. Kvůli posměškům ostatních jsem se dlouhé roky nesnášela. Pak ale přišel zlom.

Jednoho dne jsem se na sebe podívala do zrcadla a řekla si, že jsem krásná. Trvalo mi, než jsem tomu začala věřit, ale nakonec se něco v mé hlavě přepnulo a já se skutečně začala mít ráda. I přesto, že se mi všichni smáli a měli mě za ošklivé káčátko.

Rozhodla jsem se pomáhat ostatním

Během posledních let jsem hodně studovala různé psychologické brožury, knihy a další tiskoviny spojené s tímto odvětvím. Uvědomila jsem si, že chyba celou tu dobu nebyla ve mně, ale v těch lidech, kteří se mi smáli kvůli vzhledu.

Rozhodla jsem se pomáhat ostatním. Došlo mi, že zdaleka nejsem jediná, kdo se potýká s posměšky, nebo dokonce se šikanou kvůli tomu, jak vypadá a že se od ostatních liší.

Chodí si za mnou pro radu

V současné době pomáhám především mladým lidem, nejčastěji jsou to adolescenti, kteří si prochází tím, čím jsem si před lety procházela já. Díky tomu, že jsem to sama zažila, se do nich umím maximálně vcítit.

Chodí si za mnou pro radu. Snažím se je naučit, aby se měli rádi, protože nikdo jiný to za ně neudělá. S mnohými z nich jsme společně dosáhli báječných výsledků. Je pro mě radost sledovat, jak se z ošklivých káčátek stávají krásní mladí lidé.

Autor: Nikol Kolomazníková