Lumír (43): Na osud jsem nikdy nevěřil. Tohle setkání mi ale změnilo pohled na život

Na střední škole tvořili pár, po maturitě se jejich cesty rozešly. Lumír byl přesvědčený, že Moniku – svoji školní lásku, se kterou chodil od prváku až do čtvrťáku – už nikdy neuvidí. Cesty osudu jsou ale mnohdy natolik spletité, že nám i po letech do života pošlou člověka, o kterém jsme byli přesvědčeni, že už ho nikdy neuvidíme.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Lumír za námi nemohl přijet osobně, proto nám zaslal e-mail se svým příběhem. Získali jsme od něho svolení, proto jeho příběh můžeme zveřejnit, abyste si i vy mohli přečíst o jedné školní lásce, která dostala druhou šanci.

Hned první den mi padla do oka

„Moniky jsem si všiml hned první den na škole,“ dozvídáme se v úvodu e-mailu pana Lumíra, který Moniku popisuje jako krásnou brunetku s pronikavým pohledem. „Musela být moje,“ píše nám, „v té době jsem si na holky věřil,“ dodává hrdě.

Lumír vypráví, že o srdce spolužačky nemusel bojovat dlouho, jejich sympatie totiž byly vzájemné. Začali spolu chodit druhý měsíc školy a až do maturity tvořili nerozlučný pár. Pak ale přišel zlom. „Hned po škole se naše cesty rozešly, každý jsme šli na jinou školu,“ vysvětluje Lumír.

První velkou lásku jsem musel pustit z hlavy

Lumír se otevřeně přiznává, že po rozchodu na Moniku ještě nějakou dobu myslel. Pak se ale rozhodl pustit svoji první velkou lásku z hlavy, našel si novou přítelkyni a po ní ještě několik dalších.

Až o sedm let později se usadil, vzal si tehdejší partnerku Zuzanu a s ní založil rodinu. „Zuzanu jsem miloval, dala mi tři krásné děti a náš společný život neměl chybu,“ popisuje Lumír několik následujících let jeho života.

„Začalo to mezi námi skřípat až po dvanácti letech, kdy jsme se vzájemně jeden druhému vzdalovali,“ píše. „Oba jsme najednou zjistili, že jsme úplně jiní,“ vypráví.

Manželka podala žádost o rozvod

Lumír a jeho žena se tři roky snažili situaci zlepšit, ale nepodařilo se jim to. Po patnácti letech tak manželé stanuli u soudu, který je na první stání rozvedl. „Byl to zvláštní pocit být zase svobodný,“ svěřuje se Lumír.

„Žena dlouho neotálela, hned si někoho našla. A mně to vlastně bylo jedno, moje city k ní už dávno vyprchaly,“ píše otevřeně.

Znovu jsme stanuli tváří v tvář

„Asi rok po rozvodu jsem zrovna seděl s kamarádem v baru, když jsem si všiml brunetky, kterou jsem přece dobře znal,“ odhaluje Lumír, jak se po letech znovu setkal tváří v tvář se svou první láskou. „Monika mě sice hned nepoznala, ale rychle jí došlo, kdo jsem,“ píše, „dali jsme se do řeči a já toho večera odešel s jejím telefonním číslem.

Lumír a Monika se začali scházet. I ona stejně jako Lumír byla rozvedená, což mu hrálo do karet. Ozvaly se v něm staré city, o kterých si myslel, že dávno vyprchaly. A přece ne.

„Po necelém roce jsem Moniku požádal o ruku a ona souhlasila,“ píše Lumír hrdě. „Před třemi měsíci jsem si vzal svoji lásku ze střední školy,“ uzavírá svůj e-mail.

Autor: Nikol Kolomazníková