Adriana (25): Lituji svého rozhodnutí, ale jinak bych dvojčata ve svém věku zkrátka neuživila

Adriana vždy chtěla velkou milující rodinu. Nikdy si ale nemyslela, že před dokončením bakalářského studia bude už vdanou paní. A to navíc za někoho, koho ani skutečně nemiluje. Jenomže ve svém příběhu vysvětluje, že to bylo to nejlepší rozhodnutí, které mohla udělat, aby zajistila spokojený život svým dvěma neplánovaným dětem.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Pepa je fajn. Mám ho svým způsobem ráda, jenomže jsem nikdy nečekala, že s ním zůstanu napořád,“ vypráví Adriana. „Známe se od dětství. Když mi bylo dvacet, tak nějak jsme spolu začali chodit. Nic mi nebránilo, abych se k němu nastěhovala a byla s ním šťastná, ale stále jsem vlastně jenom čekala na příležitost ke změně.“

Když jsem otěhotněla, měla jsem radost, ale i stres

Adriana vypráví, že i když Pepu nikdy nemilovala, bylo jí s ním dobře a chtěla s ním zůstat alespoň do chvíle, než se přesvědčí, že chce něco jiného. Jenomže když nečekaně otěhotněla, její plány se změnily. „Měla jsem na jednu stranu pocit štěstí. Rodinu jsem chtěla, ale ne v tak mladém věku. Takže jsem i hodně stresovala. To se brzy podepsalo na mých školních výsledcích a já raději vzdala snahu starosti kombinovat a ze školy jsem odešla,“ vzpomíná.

Pepa byl podle jejích slov z novinky nadšený. O to nadšenější byl, když se dozvěděl, že Adriana čeká dvojčata. „Neustále mi opakoval, že si nemusím dělat starosti, školu si prý dodělám později a on nás uživí. Začal se opravdu starat a mně došlo, že je mi to celé líto. Že právě on, ke kterému nic necítím, je otcem mých dětí.“

Po porodu mě požádal o ruku. Souhlasila jsem, protože sama nemám nic

Když Adriana porodila, Pepa čekal sotva pár týdnů a nabídl jí sňatek. „Řekl, že chce kompletní rodinu, o kterou by se mohl hrdě starat. Jeho otec je vlastníkem větší firmy, ve které on zdědil podíl, takže vím, že se s ním mít špatně nebudeme. Navíc, kdybych ho odmítla, nejspíš by to znamenalo konec našeho vztahu. A já sama bez vzdělání a práce bych dvojčata zkrátka neuživila,“ říká Adriana.

Půl roku nato tedy proběhla svatba, na které se Adriana tvářila jako ta nejšťastnější nevěsta, zatímco v hloubi srdce litovala. „Nechci nikdy Pepovi ublížit, je to skvělý chlap. Jenom zkrátka moje city k němu nejsou upřímné. Ale miluji své dvě děti a chci, aby vyrůstaly se vším, co potřebují. A to díky Pepovi, který nás má všechny moc rád, bude možné. Proto obětuji své štěstí a budu dál dělat, že jsem šťastnou manželkou.“

Autor: Šárka Cvrkalová