Jakmile se zavřely školy a školky, zůstala Lída společně se svými dvěma dětmi doma. Jelikož neměla možnost hlídání, musela opustit své zaměstnání. Situaci panující nejen v České republice, ale i jinde ve světě, tak měla možnost sledovat pouze z pohodlí svého domova.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Lída si vzala veškerá nařízení vlády k srdci. Přestala s dětmi chodit ven, na nákupy chodí jednou do týdne manžel. Lída však hledala způsob, jak vyjádřit poděkování všem těm, kteří jsou v současné době v tzv. první linii.
Byla jsem v šoku z toho, co se to všude kolem nás děje
Když se o koronaviru mluvilo ve spojitosti s Čínou nebo jinými zeměmi, člověk měl pocit, že se ho to ve své podstatě ani netýká. Jakmile se ale první nakažený potvrdil i tady u nás, logicky jsem dostala strach. Situace pak nabrala a velmi rychlý spád, přišlo několik omezení, řada nařízení ze strany vlády a já byla v šoku z toho, co všechno se to kolem nás děje.
Snažila jsem se dětem vysvětlit, proč musí zůstat doma
Zanedlouho došlo k uzavření základních škol, což se dotklo starší dcery Alžbětky. Musela jsem s ní zůstat doma. Netrvalo to dlouho a uzavřely se i mateřské školy, takže mi doma zůstal i mladší syn Jonášek. Především starší dcerka se ptala, proč nemůže chodit do školy, kde má své kamarády. I Jonáškovi bylo divné, proč nechodí do školky, když vlastně vůbec není nemocný. Snažila jsem se dětem vysvětlit, co se všude děje.
Možná mě tak úplně nepochopily, nicméně já díky tomu dostala nápad.
Mám štěstí, že jsem mohla zůstat doma. Ne každý ale takové štěstí má
Patřím k těm lidem, kteří mohli nebo museli zůstat doma, kde jsou rozhodně mnohem více v bezpečí než kdekoli venku. Samozřejmě ale vím, že spousta dalších lidí doma zůstat nemohla. Na mysli mám především zdravotní sestry, hasiče a policisty, lékaře nebo zdravotníky pracující v lékárnách. Ti všichni včetně prodavaček jsou nejvíce ohrožení, protože každý den přijdou do styku s velkým množstvím lidí.
Neměla jsem možnost, jak těmto lidem pomoci, to zkrátka nebylo v mých silách. Napadlo mě ale, že alespoň vyjádřím své poděkování tím, že společně s dětmi vyrobíme svítící srdce.
Každý večer tleskáme a svítíme, abychom poděkovali
Už několikátý týden společně s dětmi každý večer v osm hodin tleskáme v rámci poděkování těm, kteří si to v současné době nejvíce zaslouží. Kromě toho jsme také společnými silami vyrobili jedno velké svítící srdce, na jehož výrobu jsme použili vánoční světýlka. Když se setmí, necháváme v okně srdce svítit, abychom tím poděkovali těm, kteří jsou na rozdíl od nás venku a pomáhají, kde je potřeba.
Autor: Nikol Kolomazníková
Warning: Use of undefined constant DISALLOW_ADS - assumed 'DISALLOW_ADS' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /www/doc/www.onlyu.cz/www/wp-content/themes/soledad-child/content-single.php on line 286
Warning: in_array() expects parameter 2 to be array, string given in /www/doc/www.onlyu.cz/www/wp-content/themes/soledad-child/content-single.php on line 286