Karolína (38): Bude to jen na přechodnou dobu, sliboval. Manželovo rozhodnutí převrátilo domácnost

Manžel paní Karolíny přišel za svojí ženou s prosíkem, jestli by se k nim nemohl nastěhovat jeho bratr. Toho času totiž procházel rozchodem s dlouholetou přítelkyní a neměl, kam jinam by šel. Karolína souhlasila, přeci jen to byla rodina. Její manžel ji navíc přesvědčoval, že to bude jen na pár dní. Z pár dní se ale stalo šest měsíců.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Karolíně se zželelo nešťastného švagra, který toho času opustil svoji přítelkyni pro její opakovanou nevěru. Naivně uvěřila slibům svého muže, který tvrdil, že je to dočasná situace a že jeho bratr udělá vše pro to, aby se z jejich domu co nejdříve odstěhoval. Slib ale nedodržel ani jeden z nich.

Mělo to být jen na pár dní

Když za mnou manžel přišel, jestli bych souhlasila s tím, aby se k nám na pár dní nastěhoval jeho mladší bratr, nejdříve se mi do toho moc nechtělo. Lukáše jsem měla ráda, ale jeho přítomnost u nás doma jsem vnímala jako narušení zaběhlého stereotypu. Přesto jsem podlehla naléhání svého muže, švagra mi bylo na jednu stranu líto. Jeho přítelkyně, se kterou po osmi letech vztahu dokonce uvažovali o svatbě, ho opakovaně podváděla a jemu došla trpělivost.

Lukáš se k nám měl nastěhovat jen na pár dní, než se mu podaří najít volný byt, do kterého by se přestěhoval. S tímto slibem si k nám domů jednoho sobotního večera přivezl své věci a já věřila, že to skutečně bude otázka jen několika málo dní.

Dny ubíhaly a Lukáš se k ničemu neměl

Nechala jsem Lukáše pár dní vydechnout. Bylo na něm vidět, že ho rozchod s Kristýnou hodně sebral. Proto jsem počkala skoro tři týdny, než jsem poprvé vyslovila otázku, jak je na tom s hledáním nového bydlení. Tehdy mi přísahal, že už má něco rozjednaného a ať mu dám ještě pár dní, během kterých se již určitě odstěhuje.

Pár dní jsem mu dala. A nejen pár, dala jsem mu rovné dva měsíce. Ani pak si ale Lukáš nový byt nesehnal a stále okupoval sedačku v našem obývacím pokoji.

Je to půl roku a švagr stále bydlí s námi

Před týdnem to bylo přesně půl roku, co se u nás Lukáš objevil společně se svými kufry. Za šest měsíců si nebyl schopný najít vlastní byt – a já jsem přesvědčená, že se o to ani nesnažil. S manželem si totiž padli do noty. Každý druhý večer spolu sedí u televize, klopí do sebe jedno pivo za druhým a smějí se věcem, na kterých já neshledávám nic vtipného.

Když o tom chci promluvit s manželem, oboří se na mě, že bych měla být více chápavá a tolerantní. Dle jeho názoru to Lukáš nemá jednoduché, navíc se mě snaží přesvědčit, že aktivně hledá volné pronájmy v okolí. Vím, že mi lže, on je naopak rád, že má pod střechou spřízněnou duši. Mám svého švagra ráda, ale jeho půlroční pobyt u nás doma na gauči už by mohl dospět do svého zdárného konce. Čeho je moc, toho je příliš. A moje trpělivost právě přetekla…

Autor: Nikol Kolomazníková