Iva s Jitkou byly ještě donedávna téměř k nerozeznání. Narodily se jako jednovaječná dvojčata. Když byly malé, štvalo je prý, že je matka oblékala do stejného oblečení. V dospělosti se ale naučily své podobnosti využívat. Jenomže Jitka se nedávno rozhodla k razantní změně, a Ivě tak překazila její chytré plány.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Já jsem o třicet vteřin starší,“ směje se Iva. „Jsem ale línější, zato si lépe poradím s logickými věcmi. Se sestrou jsme se vždycky doplňovaly,“ říká.
Já jí pomohla s úkolem, ona za mě nafotila fotky
I když obě holky vypadají stejně, Jitka byla podle Ivy vždy ta fotogeničtější. „Když chtěl nějaký kluk na střední poslat moji fotku, vždycky jsem prosila Jitku, aby se vyfotila místo mě. Já jí za to na oplátku napsala domácí úkoly,“ vysvětluje.
Postupem času ale Ivě došlo, že fotky nejsou jediný způsob, jak stejný vzhled využít. „Párkrát se mi nechtělo na rande a Jitka neměla co dělat. A tak zkrátka zašla s chlápky ze seznamky do baru místo mě. Jedinou podmínkou bylo, že to s nimi na konci schůzky ukončí,“ vzpomíná Iva.
Jednou šla Jitka dokonce prý za Ivu k zubaři, protože ona se preventivní prohlídky bála. „Každá máme jiného doktora a oni neví, že jsme dvě. Dokonce na přednášky na vysoké za mě šla dvakrát Jitka. Stačilo půjčit jí občanku a nikdo nic nepoznal. Já jí to pak samozřejmě vynahradila jinak.“
Legrace skončila, když se Jitka ostříhala
Je to půl roku, co Jitka změnila svůj vzhled. Iva byla zpočátku smutná. „Nenaštvala mě, nepočítala jsem s tím, že za mě do smrti bude chodit tam, kam se mi nechce. Spíše mi to přišlo líto. Vždycky jsme byly stejné, někdy to byla legrace utahovat si z vlastních rodičů, že nás nerozeznají. Ona se ale rozhodla, že chce mít úplně krátké vlasy. A to ani kvůli pohodlnosti já neudělám,“ směje se.
Teď už Ivu s Jitkou lidé rozeznávají. Ony jsou spolu stále zadobře, pomáhají si, jak jen mohou, a skvěle se doplňují. „Tenhle vtipný příběh vám píši proto, abych své sestře ukázala, jak moc ji mám ráda a jak moc pro mě znamená. A taky abych ostatním ukázala, že sourozenecké vztahy jsou jedny z nejhezčích na světě. Takže pokud máte bratra nebo sestru, važte si jich!“ dodává Iva na závěr svého příběhu.
Autor: Šárka Cvrkalová
