Julie (58): Přítel se na stará kolena zamiloval. Ze dne na den mě vyhodil z bytu

Julie má za sebou jedno nevydařené manželství, které před devíti lety ukončila. Aby nezůstala sama, protože samotu nesnášela, našla si nového přítele. Do vztahu s ním vkládala velké naděje, rozuměli si a na svět se dívali stejnými očima.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Julie byla přesvědčená, že s tímto mužem zestárne. Julie a František jsou spolu sedm let. Oba dva mají za sebou zkrachovalé manželství, které je utvrdilo v tom, že od života žádají mnohem více, než jim jejich bývalí partneři dokázali nabídnout.

Do vztahu s Františkem jsem vkládala velké naděje

Františka jsem poznala dva roky po rozvodu. S bývalým manželem mi to sice nevyšlo, ale já na lásku nezanevřela. Samota nikdy nebyla mým přítelem, proto jsem se snažila sehnat si nový protějšek. Díky kamarádce Sabině jsem poznala Františka, se kterým mě seznámila.

Hned jsme si padli do oka, měli jsme podobné názory a velmi rychle se ukázalo, že se na svět díváme stejnými očima. František se netajil tím, že je rozvedený, ale to mi nevadilo. Vždyť i já měla za sebou jedno nepodařené manželství. Do vztahu s Františkem jsem se vrhla po hlavě a vkládala do něho velké naděje. Pevně jsem věřila tomu, že s ním to bude do konce života.

Prožili jsme spolu sedm nádherných let, pak ale nastal zlom

Po boku Františka jsem strávila sedm krásných let, během kterých mi prakticky každý den dokazoval, jak výjimečná žena jsem v jeho očích. Neustále mě utvrzoval v tom, jak moc mě miluje, a já cítila, že i mé city k němu postupně sílí.

Měli jsme společné zájmy a koníčky, dokonce jsme si společně pořídili chalupu na Šumavě, kam jsme několikrát do roka jezdívali za odpočinkem. Naše láska a vzájemná spokojenost mě utvrzovaly v tom, že s Františkem zestárnu. Pak ale naším vztahem otřásla pořádná změna.

Na stará kolena se zamiloval

Je to jen pár týdnů, co jsem začala vnímat Františkovo podivné chování. Zpočátku se domů vracel později, pak se mnou odmítal spát a vše vyvrcholilo přiznáním, že se zamiloval. V ten okamžik se mi krev zastavila v žilách, myslela jsem si, že to je nějaký hloupý vtip nebo špatný sen, ze kterého se neumím probudit.

František to ale myslel vážně. Z hodného a vroucného může, kterého jsem milovala, se jako mávnutím kouzelného proutku stal protivný stařec, který na mě křičel, abych si okamžitě sbalila své věci a vypadla z jeho bytu. Prakticky ze dne na den mě vyhodil na ulici.

Schovala jsem se na chalupě, i tu ale budu muset opustit

Byla jsem zoufalá a neměla kam jít, proto jsem se schovala na naší chalupě na Šumavě. Tam jsem několik dní jen koukala do prázdna a usedavě plakala. František samozřejmě zjistil, že nyní bydlím na naší společné chatě, a nutí mě, abych od se odtamtud odstěhovala. Hodlá totiž chalupu prodat, polovinu peněz mi vrátit a za druhou polovinu vzít svoji novou, o několik let mladší přítelkyni na dovolenou do Paříže.

Podruhé jsem se zklamala v mužích. Ačkoli jsem vždy samotu nesnášela, nyní po ničem jiném netoužím. Chci být sama, než mé srdce přestane bolet.

Autor: Nikol Kolomazníková