Bezlektinová dieta, se kterou přišel doktor Steven Gundry, se zaměřuje na eliminaci lektinů, které jsou spojovány například se syndromem děravého střeva. Důkazy potvrzující její údajné zdravotní přínosy ale prozatím chybí.
Podle výzkumu z roku 2021 publikovaného v časopise Journal of Biosciences jsou lektiny bílkoviny, které se vážou na jiné sacharidy. Nesou označení „antinutrienty“, protože nejsou v lidském trávicím traktu stravitelné a mohly by potenciálně bránit tělu ve vstřebávání klíčových minerálů, jako je vápník, železo, fosfor a zinek.
Co znamená bezlektinová dieta?
S bezlektinovou dietou přišel doktor Steven Gundry, bývalý kardiochirurg kalifornské Loma Linda University Medical Center a zakladatel Centra pro regenerační medicínu v Palm Springs v Kalifornii.
Gundry se domnívá, že lektiny jsou zodpovědné za četné tělesné potíže a že mohou způsobovat syndrom děravého střeva, tedy střevní hyperpermeabilitu, kdy mezi buňkami vystýlajícími trávicí trakt vznikají díry. Poškozená střevní vystýlka propouští škodlivé látky do těla a zároveň neudrží látky prospěšné. Výsledkem mohou být záněty.
Podle přehledového článku z roku 2021 publikovaného v časopise Frontiers in Nutrition ale není jisté, zda syndrom děravého střevo tyto zdravotní potíže způsobuje, nebo tyto zdravotní potíže způsobují děravé střevo.
Jako další přínosy bezlektinové diety uvádí její zastánci například snížení hmotnosti a prevenci chronických onemocnění. Existují ale pro tato tvrzení nějaké důkazy?
Důkazy pokulhávají
Podle Medical News Today vyloučení lektinů ze stravy nepodporují žádné důkazy. Jak uvádí Eating Well, mnozí odborníci na zdraví poukazují na to, že výzkumy týkající se lektinů a škodlivých účinků konzumace tzv. aktivních lektinů (například těch, které se nacházejí v syrových fazolích) jsou omezené.
Práce Panacera a Whorwella však některá rizika konzumace lektinů zmiňuje. Například fytohemaglutinin, který se ve vysokých koncentracích vyskytuje v červených fazolích, má řadu účinků na střevo, včetně snížení sekrece kyselin, a na slinivku břišní. Lektiny také mohou ovlivňovat střevní mikroflóru.
Jedním z hlavních zdrojů lektinů jsou luštěniny. Z přehledu z roku 2016 o vlivu konzumace luštěnin na tělesnou hmotnost však vyplývá, že strava bohatá na fazole a luštěniny je ve skutečnosti spojena s nižší tělesnou hmotností.
Potraviny dle obsahu lektinů
Pokud byste se přesto rozhodli bezlektinovou dietu nasadit, měli byste se vyhnout především syrovým luštěninám, jako je hrách, fazole, čočka, sója a arašídy, a celozrnným výrobkům. Vyšší obsah lektinů má také lilek, rajčata, papriky, brambory, dýně a ovoce.
Naopak mezi potraviny s nízkým obsahem lektinů patří avokádo, chřest, brokolice, růžičková kapusta a další brukvovitá zelenina, celer, vařené sladké brambory, česnek, zelená listová zelenina, houby, cibule a maso.
Zdroj: Rajan Katoch, Research advances and prospects of legume lectins, 2021, Tim Vanuytsel, The Role of Intestinal Permeability in Gastrointestinal Disorders and Current Methods of Evaluation, 2021, Shana J Kim, Effects of dietary pulse consumption on body weight: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials, 2016, K. Panacer, Dietary Lectin exclusion: The next big food trend?, 2019, Medical News Today, Eating Well
Autor: Dominika Jandorová
