S přítelem žila Šárka tři roky, než ji požádal o ruku. Ona bez zaváhání souhlasila, a to i když věděla, že jí Marek stále pár věcí tají. Netušila, jakou pravdu se dozví na svatbě.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Byly mezi námi tajnosti. Já mu také neřekla pár věcí o své rodině, protože se na ně nikdy neptal. Rozdíl ale byl v tom, že já jsem se toužila s jeho otcem a matkou potkat. On ale vzájemné představení odmítal. Když mě požádal o ruku, souhlasila jsem, tušila jsem, že tam jeho rodinu konečně poznám.“
Byli to milí lidé, ale hned na první pohled mi to došlo
Šárka s Markem začali všechno plánovat. I když se čtenářka snažila svého snoubence přesvědčit, aby jí rodiče představil, on tvrdil, že je potká při obřadu a není třeba to řešit předem.
„Když se začali scházet hosté, dva zhruba šedesátiletí lidé tmavší pleti mě překvapili. Říkala jsem si, že je pár asi nějaký rodinný známý, kterého Marek pozval. O hostech jsem neměla moc přehled,“ přiznává.
„Když mi je ale snoubenec představil jako rodiče, hned jsem pochopila, kde je problém. Afroamericky vyhlížející pár totiž nemohl být v žádném případě biologičtí rodiče Marka.“
V tu chvíli Šárce došlo, že je Marek adoptovaný, a nikdy jí to neřekl. Když se s jeho rodinou začala bavit, dozvěděla se hodně o jeho minulosti.
„Myslela jsem, že o něm vím všechno, ale on mi polovinu věcí neřekl. Vše, co jsem o něm ten den zjistila, mě jen přesvědčilo, abych mu později řekla své ano.“
Styděl se a bál se, že to nepřijmu
Šárka přiznává, že vždy milovala černý humor. Někdy to možná vyznělo tak, že své řeči myslí až moc vážně.
„Kolikrát jsem žertovala o černých lidech, o adopcích, a o dalších podobných tématech. Nikdy jsem to nemyslela zle, Marek se tomu dokonce smál,“ tvrdí.
Čtenářku by prý nikdy nenapadlo, že by její muž mohl vtipy myslet vážně. „Nechtěl mi představit své černé rodiče, protože se bál, že je nepřijmu. Myslel si, že budu proti a nebudu je mít ráda. Musela jsem se tomu usmívat, když jsem mu vysvětlila, že je všechno v pořádku.“
Když Marek viděl, jak si skvěle Šárka s jeho rodiči rozumí, měl radost. „Oba jsou Češi, původ mají v jiné zemi. Nemohli mít děti, a tak si adoptovali Marka,“ vysvětluje Šárka.
„Vůbec nechápu, jak si po třech letech se mnou ve vztahu mohl myslet něco takového, jako že budu jeho rodiče nesnášet jen kvůli barvě pleti. Naštěstí jsme si to všechno vysvětlili. Jsou to sympaťáci a občas je k nám rádi zveme na oběd.“
Autor: Šárka Cvrkalová
