Jitka (27): Zeptala jsem se na povýšení v práci. Na to mi byla nabídnuta jiná služba, ze které jsem ještě teď v šoku

Jitka dnes pracuje jako sekretářka s velmi slušným platem. Ještě před rokem měla na stejné pozici mnohem víc práce, méně peněz, a navíc za zády perverzního šéfa.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Jak se čtenářka ve svém příběhu svěřuje, práce v kanceláři ji vždy bavila. Dříve neměla ani tušení, že by si za stejnou pracovní dobu mohla vydělat o tolik více. Dnes je ráda, že firmu opustila. A to hned z několika důvodů.

Neustále nám chyběly peníze. Proto jsem se zeptala na povýšení

„Ve firmě jsem pracovala asi půl roku. Starala jsem se o důležité dokumenty, posílala kopie těm, kteří je dostat měli, dělala jsem pořádek v datech. Občas jsem po šéfovi překontrolovala nějakou tu zprávu, protože prý neměl rozpočet na korektory. Navíc mi za to ale nedal ani korunu,“ svěřuje se Jitka.

S přítelem se tou dobou přestěhovali do nového bytu, kde bylo potřeba hodně věcí zařídit. Každý měsíc jim chyběly nějaké peníze a jí už bylo podle jejích slov trapné neustále si půjčovat od rodičů.

„Můj šéf byl asi třicetiletý, na první pohled sympatický muž. Myslela jsem, že by se s ním dalo nějak domluvit. Měl mě rád, hodně jsem mu pomáhala, říkala jsem si, že když ho poprosím o povýšení, přidělí mi třeba víc práce, a já si tak měsíčně přijdu na pár tisícovek navíc. On mě ale zaskočil,“ popisuje čtenářka.

„Když jsem se mu totiž svěřila s tím, že mám doma finanční krizi a chtěla bych víc práce, poměrně otevřeně mi oznámil, že pokud s ním budu ochotná strávit noc, zaplatí mi slušné peníze. Chvíli jsem si myslela, že žertuje. Pak jsem se sebrala a odešla.“

Dělal, jako by se nic nestalo. Já ale ve firmě nemohla zůstat

Druhý den se Jitka téměř bála do práce přijít. Její šéf ale dělal, jako by rozhovor vůbec neproběhl. „Nedokázala jsem se na něho ani podívat, ale on pořád chodil, úkoloval mě jako normálně a dělal, že je všechno při starém.“

Po týdnu utrpení se Jitka rozhodla. I když potřebovala peníze, nakonec dala raději výpověď, než aby pracovala pod šéfem, který jí dává perverzní nabídky. „Příteli jsem řekla pravý důvod. Chtěl to hlásit na policii jako obtěžování, ale nakonec jsme se tím nezabývali. Bůh ví, jak by to celé dopadlo.“

O dva měsíce později si Jitka na doporučení kamarádky našla novou práci. „Bylo to snadnější, než jsem čekala. Můj šéf je teď téměř šedivý, ale velmi milý muž. Peněz mám dvakrát tolik, co jsem měla, a navíc nemusím po nikom opravovat hrubky, nebo řešit jeho resty.“

Podle Jitky z příběhu plyne ponaučení, že všechno zlé je pro něco dobré. Kdyby dál zůstala na místě, kde byla, nikdy by nepřišla na to, že vlastně její šéf okrádá všechny zaměstnance, protože v jiných firmách je plat mnohonásobně vyšší. Finanční problémy se tím jí a jejímu příteli rozhodně vyřešily.

Autor: Šárka Cvrkalová