Svoji ženu jsem vždy obdivoval za její skromnost a poctivost. Nikdy nepatřila k těm lidem, kterým by záleželo na bohatství nebo na majetku. Vážil jsem si jí za to a byl hrdý, že na rozdíl od kamarádů, kteří se mnohdy potýkali se zlatokopkami, mám po svém boku manželku, které jsou peníze ukradené.
lánek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Prokoukl jsem ji až tehdy, kdy v rodině z manželčiny strany došlo k úmrtí, a rodina začala řešit dědictví. Tehdy jsem svou ženu vůbec nepoznával.
Jitka byla vždycky skromná, dokázala se spokojit s málem a nikdy na sobě nedala najevo, že by druhým záviděla jejich majetek. Právě skromnost byla jedna z vlastností, kterých jsem si na ní cenil. Po několika letech manželství jsem však měl tu možnost poznat pravou tvář svojí milované ženy.
Zemřela teta z druhého kolene a zanechala po sobě dědictví
Jednoho dne mě manželka vyrušila v práci telefonátem, ve kterém mi sdělovala, že se právě dozvěděla o úmrtí své tety z druhého kolene. Já jsem vůbec neměl ponětí, o koho jde, záhy mi ale bylo vysvětleno, že to přece je ta bohatá tetička, která roky žila v Kanadě. Manželka do telefonu hovořila o luxusním domu a spoustě peněz, které po sobě měla její teta zanechat v rámci dědictví.
Právě smrt tety z druhého kolene odstartovala sled událostí, které mě donutily změnit pohled na svou vlastní ženu.
Za každou cenu chtěla dostat to nejlepší
Několik týdnů po smrti drahé tetičky, kterou jsem vlastně nikdy v životě neviděl, začal blázinec okolo dědictví. Teta po sobě sice zanechala závěť, nezmínila se však konkrétně, co kterému z příbuzných vlastně přenechává. V závěti stálo, že se má rodina domluvit mezi sebou podle svého nejlepšího uvážení a zdravého rozumu. A právě toto rozhodnutí se ukázalo jako kámen úrazu.
Každý si pro sebe začal nárokovat to nejlepší, včetně mojí ženy, která se začala chovat úplně jinak, než jak jsem ji znal. Až do této chvíle jsem si o ní myslel, že jí na penězích nezáleží a že k životu drahý majetek nepotřebuje. Spletl jsem se.
Rozhádala se s celou rodinou
Nebylo dne, kdy by moje žena nemluvila o luxusním domě, ve kterém teta žila v Kanadě. Samozřejmě ho chtěla získat jen pro sebe a byla pro to schopná udělat úplně cokoli, klidně se rozhádat s celou rodinou. Opakovaně jsem od ní slýchával, že to ona má na dům v Kanadě nárok, protože tam jako dítě byla dvakrát na prázdninách. Nemluvila o ničem jiném než o tom, jak by se dal dům úžasně zpeněžit a že bychom na tom mohli pohádkově zbohatnout. Dokonce si začala plánovat, co si za všechny ty peníze pořídí.
Vůbec jsem nechápal, kde se to v mojí manželce bere. Rozhádala se s celou rodinou, byla schopná na každého vytáhnout špínu jen proto, aby byla o krůček blíže k získání toho domu.
Vrátil jsem ji zpátky na zem
Ještě ani zdaleka nebylo jasné, kdo majetek po bohaté tetě vlastně zdědí, a moje žena už si malovala luxusní budoucnost v přepychu. Už to vůbec nebyla ta skromná žena, které ke spokojenosti stačilo velmi málo. Musel jsem ji postavit nohama zpátky na zem a otevřít jí oči, aby i ona viděla, jak příšerně se poslední týdny chovala. Nejdříve se bránila a opakovaně mi tvrdila, že si budeme žít jako páni. Až po nějaké době se mi podařilo jí vysvětlit, že se chová jako mamonář a že to vůbec není hezké.
V současné době ještě stále nevíme, jak to bude s majetkem po zesnulé tetě. Rodina z manželčiny strany se totiž stále nedokázala rozumně domluvit. Mně je to ale jedno, daleko důležitější je pro mě skutečnost, že se moje manželka opět chová rozumně.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: Nikol Kolomazníková
