Až vám příště bude špatně a někdo vám nabídne, že vám na přilepšenou uvaří silný kuřecí vývar, poproste ho raději, aby vám udělal polévku slepičí. Mezi těmito dvěma pokrmy je totiž rozdíl větší, než si možná myslíte.
Mnoho lidí mezi slepicí a kuřetem na talíři velký rozdíl nedělá. Co přesně určuje hranici, kde kuře přechází ve slepici? Kdy je vývar kuřecí a kdy už slepičí?
Rozlišení není nijak složité, rozdíl mezi pokrmy je ale výrazný a při zdravotních problémech vám většinou pomůže spíše polévka slepičí.
Tuhá slepice
Spousta lidí si možná říká, proč se kuřeti vlastně říká kuře. Když je zvíře živé, představíme si pod tímto pojmem malé žluté kuřátko. Cokoli většího je už pro nás slepice. Ve skutečnosti se ale z kuřete stává slepice ve chvíli, kdy začne snášet vajíčka.
Teprve v tu chvíli je plně vyvinuté a jeho maso obsahuje jiné živiny než doposud. Kuře má maso jemnější, vhodné pro zpracování v hlavních jídlech. Slepice by například pro pečení nebo pro přípravu medailonků byla tuhá.
Poctivý vývar
Naopak v polévce má ale slepice mnohdy význam daleko větší než kuře. Polévka ze slepice, která už snášela vejce, a je tedy dospělá, je výrazná a má žlutější barvu. Ta souvisí s vyvařeným slepičím sádlem. Ze slepice je tedy vývar silnější a třeba při chřipce či nachlazení se hodí lépe než vývar kuřecí.
Ovšem pokud třeba prožíváte bolesti žaludku a hledáte jídlo, kterým se po několika dnech na piškotech rozjíst, bude pro vás ideálnější kuřecí vývar. Není totiž tak tučný. Obvykle se ale doporučuje spíš déle počkat a pak si dát rovnou polévku slepičí.
Ideálním jídelníčkem na diety proti nevolnosti pak je třeba v pozdější fázi kousek kuřete s bramborami. V této podobě je kuřecí maso mnohem vhodnější než slepice, ze které byste lahodný pokrm nikdy nepřipravili.
Její tuhost koneckonců souvisí i s tím, že se musí slepičí vývar daleko déle vařit než ten kuřecí.
Zdroj: Recepty, Strephon says, The Mala Market Blog
Autor: Šárka Cvrkalová
