Zuzana (31): Nedopatřením jsem nastoupila do auta manželky svého přítele. O její existenci jsem netušila

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
zena trapas
zena trapas

Zuzana se nám svěřila se vzpomínkou na jeden z nejhorších dnů svého života. Jak sama říká, všechno mohlo být jinak, kdyby neignorovala svítící kontrolku svého auta.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového může přihodit i jinde než ve filmu,“ píše Zuzana a pokračuje ve vyprávění.

„Byl pátek a já měla namířeno na chatu svého přítele. Asi hodinu za městem jsem špatně odbočila na jakousi polní cestu. Trvalo dalších pár kilometrů, než jsem pochopila, že jedu špatně.”

Ztroskotala jsem uprostřed ničeho

Zuzana se rozhodla jet dát, než narazí na místo, kde auto otočí. „Jenže i když jsem šlapala na plyn, auto zpomalovalo, až přestalo jet úplně, a já ztroskotala uprostřed ničeho.“

Snažila se auto několikrát nastartovat, ale nepovedlo se, tak zavolala asistenční službu. „Popsala jsem dispečerovi závadu, i to, že mi už pár dní svítila kontrolka na palubním počítači. Řekl, že ke mně rovnou posílají odtahovku. Jenže jsem nevěděla, kde přesně jsem,“ vzpomíná.

Začalo se stmívat a já se začala opravdu bát

„Po pár hodinách čekání se začalo stmívat, nade mnou les a všude kolem pole,“ popisuje Zuzana, která byla o chvíli později nucena utíkat pryč.

„Stála jsem opřená o kufr auta a přemýšlela, co budu dělat, když ani můj přítel, ani odtahovka nemůžou přijít na to, kde vlastně jsem.

Šero se proměnilo v tmu a jakékoliv zvuky mě začaly děsit. „Vzpomněla jsem si hned na několik hororových filmů najednou.“ Zuzana začala panikařit a dala se na úprk za civilizací. „Hlavně pryč od toho lesa,“ svěřila se.

Myslela jsem, že jsem zachráněna, ale to nejhorší mělo teprve přijít

Po úprku před před svým vlastním strachem došla na osvětlenou asfaltovou silnici, kde se opřela o patník a rozplakala se. „Měla jsem žízeň a byla vyděšená, už jsem si myslela, že tam budu muset přespat.“

V tu chvíli ale uviděla přijíždět auto. „Musela jsem to auto zastavit, byla to moje jediná šance.“ To se Zuzaně podařilo. Když zjistila, že řidička je žena, oddechla si.

Vyhodila mě z auta a odjela

Zuzana si sedla do auta a vyndala mobil, aby napsala příteli, kde ji má vyzvednout. Pak se stalo něco, co ji vyděsilo.

„Jakmile se displej telefonu se zamilovanou fotkou mě a mého přítele rozsvítil, řidička prudce zabrzdila, vystoupila a hrubě mě vytáhla z auta ven. Tam mi rázně vysvětlila, že muž na oné fotce je její manžel a otec jejich dvou dětí, za kterým jede na chatu,“ zdrceně pokračuje ve vyprávění.

„Až jsem se opět na silnici vzpamatovala a vše mi došlo, zavolala jsem kamarádce, která pro mě poslala svého manžela. Díky tomu, že jsem byla na silnici a signálu, podařilo se mu najít mě pomocí sdílené polohy v mobilu.“

Autor: Jana Janáčková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články