Zora (29): Během krize s přítelem jsem odjela na dovolenou. Domů jsem se už nevrátila

od Luboš Klouček
3 minuty čtení
dovolena
dovolena

Krize v dlouhodobém vztahu se dají řešit různými způsoby. Někdy prostě pomůže, když si partneři od sebe na chvíli odpočinou a pak se k sobě zase vrátí. A někdy taky ne, což byl můj případ.


S Markem jsem se seznámila už během svého studia na vysoké škole. Měli jsme se moc rádi. Po vysoké jsem nemohla najít práci, a tak jsem začala vypomáhat Markovi s administrativou při jeho živnosti.

Asi rok po vysoké jsem neplánovaně otěhotněla. Bylo to překvapení, ale dohodli jsme se, že si dítě necháme. Když se pak narodil syn Maxmilián, byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě.

Markovi jsem už nemohla tolik pomáhat, tak byl na všechnu svou práci sám. Protože jsem měla rodičovský příspěvek rozdělený na 4 roky, tudíž žádnou závratnou měsíční částku, začala jsem si přivydělávat psaním článků a překládáním. To jsem mohla dělat, když Max spal.

Krize

Zdroj: Vadim Guzhva/123RF.COM

Vztah s Markem začal ale brzy skřípat. Měl moc práce a svou špatnou náladu si vybíjel na nás. Hádali jsme se čím dál častěji. Když to trvalo už dva roky, rozhodla jsem se pro rázný krok. Nechtěla jsem synovi vzít tátu, tak jsem navrhla, že s Maxem na nějakou dobu odjedu někam do zahraničí. Byla jsem připravená si za svým rozhodnutím stát. Marek mě ale překvapil. Vůbec nic proti nenamítal.

A tak jsem začala jednat. Našla jsem Češku žijící na Kanárských ostrovech, konkrétně na Tenerife, a ta mi pomohla najít malý byteček blízko u pláže pro mě a syna. Hned jsem koupila letenky a pronajala byt na jeden měsíc. Nebylo cesty zpět.

V ten moment se mě zmocnil zvláštní pocit. Tak trochu úleva, že z této domácností plné napětí vypadneme, a samozřejmě tak trochu strach z neznámého.

Slunečný ráj

Zdroj: alexandralexey/123RF.COM

Na Tenerife bylo ale úžasně. U nás sněžilo, tady jsme si chodili hrát na pláž a na sobě jen tenkou mikinu. Toto místo jsem si okamžitě zamilovala. Díky synovi jsme si i poměrně rychle našli nové přátele. A já konečně znovu cítila, že se můžu volně nadechnout.

S Maxíkem jsme si Tenerife maximálně užívali. S novými přáteli jsme jezdili po výletech, vyrazili jsme si i na výlet lodí na vedlejší ostrov. Prostě ráj.

Konec našeho pobytu se ale neúprosně blížil. A mně se domů vůbec nechtělo. Cítila jsem, že s Markem už být nechci. A že chci zůstat tady. Ale jak to udělat? Lucie, žena, která tu žila a přivydělávala si právě zprostředkováváním ubytování především Čechům, mi nasadila brouka do hlavy. Když může ona, proč ne já? Sedla jsem si a začala reálně zvažovat své možnosti. Do Maxových 4 let pobírám rodičovský příspěvek. Píšu články a překládám. Vzpomněla jsem si i na nabídku doučovat cizí jazyky přes Skype. To by šlo. Umím 3 cizí jazyky, tak to by bylo, aby nebylo.

To nejhorší jsem ale stále odkládala. Získat Markův souhlas. Zavolala jsem mu, abych se ho zeptala, jestli by mu nevadilo, kdybychom si to s Maxíkem tady prodloužili. K mému překvapení neměl nic proti.

Lucie mi našla jiný byt, který byl díky dlouhodobému pronájmu levnější. Podepsala jsem smlouvu na půl roku.

Nový život plný slunce

Po skončení této smlouvy jsem smlouvu prodloužila o rok. Rodičovský příspěvek už nepobírám. S Markem jsme se průběžně na dálku rozešli. Posílá mi na Maxíka nějaké peníze, ale vidět ho prý nepotřebuje. Z jiných zdrojů vím, že netrvalo dlouho a brzy po našem odletu si našel novou přítelkyni. Pravděpodobně mě s ní i podváděl.

Já dál píšu články, překládám a učím přes Skype. Občas pomáhám Lucii s marketingem. Až půjde Maxík do školky, mám dohodnutou práci průvodkyně cestovní kanceláře.

Máme se tu zatím nejlíp, jak jsme se kdy měli.

Autor: Jana Janáčková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články