Zamilovala jsem se do dobrodruha a vzdala se kvůli němu možnosti mít děti

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
zenanature
zenanature

Z lásky k muži, který je tělem i duší dobrodruhem, jsem se vzdala možnosti vést běžný rodinný život a přivést na svět děti. Jak se stane z holky z maloměsta světoběžnice? O velké lásce, cestování, adrenalinu, svobodě, strachu z výšek a létání, ale nejen tom, je můj život.

Za láskou do světa

Na gymnáziu jsem byla normální holka, která hodně sportovala a ráda trávila volný čas s kamarády, jak v přírodě, tak u piva. Bylo mi osmnáct a měla jsem těsně před maturitou, když jsem se zamilovala do Martina. Jemu bylo dvacet dva a měl ukončenou jen základní školu.

Vědomosti mu nijak nechyběly. Od brzkého mládí cestoval, pracoval a staral se sám o sebe. Byl nesmírně charismatický, mluvil španělsky, německy a anglicky, měl nekonečnou zásobu zajímavých historek. Kdybych měla hledat slova, která by ho vystihovala, byla by to asi tato – živel, srdcař, dobrodruh.

Zdroj: 123RF.COM

Hned po maturitě jsme spolu odjeli do Španělska. Ne na týden, ale rovnou na půl roku. Já byla nadšená. Rodiče, kteří mě viděli spíše na vysoké škole, o dost méně. Mě bylo v tu dobu ale všechno jedno. Byla jsem mladá a toužila jsem cestovat, poznávat svět a hlavně být s Martinem. Od začátku vztahu jsem věděla, že se na něj mohu spolehnout, že mě nenechá nikde ve štychu.

Překonávání limitů

Ve Španělsku jsme žili v komunitě lidí z celého světa. Přes týden jsme pracovali, o víkendech lezli po skalách, koupali se v moři, užívali si všeho, co jen šlo. Koupili jsme si dodávku a přestavěli ji na obytnou. Náš život se skládal z období intenzivní práce v Evropě a období cestování po světě.

Díky Martinovi jsem překonala silný strach z létání a výšek. Jelikož byl zapálený skálolezec, nezbylo mi, než se k němu připojit. A věřte mi, nebylo to snadné. Díky jeho podpoře a lásce jsem si lezení zamilovala a dnes si bez něj nedokážu život představit. Můj největší zážitek bylo lezení po skalách bez jištění, nad mořem v Thajsku nebo Řecku.

Muž nebo děti?

Jak šly roky naplněné aktivním a pestrým životem, začala jsem se smiřovat s tím, že nebudeme mít nikdy děti. Martin mi už od začátku řekl, že nechce. Já to do třiceti let neřešila a myslela si, že časem třeba změní názor. Náš životní styl se ale s dětskými potřebami neslučuje. A měnit ho nechceme.

Když jsem stála před volbou zda Martina opustit a založit rodinu s jiným mužem, nebo nechat navždy svoje srdce jen jemu, volba byla bolestná, ale jasná. Je to muž mého života a já jeho, i náš dobrodružstvím naplněný život, miluji. Před rokem jsme koupili v Řecku loď a zrovna teď se na ní plavíme po Středozemním moři.

Autor: Svatava Pokorná


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články