Vyléčená alkoholička Milada (37): Musela jsem vyhodit vše, co mi alkohol připomínalo

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
alkoholicka
alkoholicka

Sklenka vína pro mě byla útěchou v těžkých chvílích, ale také lékem na stres. Pít mě naučili přátele na vysoké škole a já sama jsem našla v alkoholu zalíbení. Nejprve byl mým společníkem na společenských akcích a později jsem si ho začala vychutnávat i v soukromí. Závislost přišla nenápadně, a když jsem si uvědomila, že mám vážný problém, bylo už pozdě.

Závislost jsem si nepřipouštěla

Když mi bylo devatenáct let, přihlásila jsem se na vysokou školu a začala jsem studovat historii. Rodina byla daleko, přátele jsem měla ve svém rodném městě a začala jsem se cítit osamělá. Přes den jsem se věnovala práci a studiu, ale večer na mě padala nesnesitelná samota. Občas jsem s pár kamarády vyrazila do baru, a abych setřásla napětí a stydlivost, rovnou jsem si koupila sklenku vína. Ostatní večery byly stejně prázdné a tiché, tak jsem se k alkoholu uchylovala i ve svém bytě. Nikdo z mých blízkých o mé nové zálibě nevěděl a já sama jsem si nepřipouštěla, že bych snad pila až příliš.

Najednou se každá chvilka bez alkoholu zdála těžká

Zdroj: 123RF.COM

Postupem času jsem však svůj zlozvyk stupňovala. Přes den jsem se cítila ve stresu kvůli zkouškovému ve škole a byla jsem nervózní kvůli spoustě úkolů v práci. Právě proto jsem si začala alkohol nenápadně nosit i na pracoviště. A to byla velká chyba. Popíjení si po čase všiml vedoucí a mě nezbylo, než si hledat novou práci. Podobný scénář se opakoval i v novém zaměstnání. To byl okamžik, kdy jsem si uvědomila, že ze svým pitím musím něco udělat.

Zbavila jsem se každé flašky

Věděla jsem, že můj boj nebude úspěšný, pokud se nezbavím všech věcí, které mi alkohol připomínají. Z bytu jsem odnesla všechny lahve s vínem, a dokonce i obyčejnou vývrtku. Kdybych náhodou selhala a koupila si flašku, chtěla jsem si být jistá, že mi její otevření dá co největší práci a já si tak budu moci vše pořádně promyslet.

Našla jsem si novou zábavu i kamarády

Moji staří přátelé se bavili převážně v nočních klubech, a proto jsem si musela najít novou společnost. Spřátelit se s novými lidmi ale není nikdy jednoduché, protože nespadnou jen tak z nebe. Hledala jsem na internetu a v okolí zábavu, která by ukončila mé dlouhé a osamělé večery. Vybírala jsem z různých druhů sportů a tvůrčích činností. Nakonec mě oslovil fit box, který nabízel možnost uvolnit přebytečnou energii z práce a nervozitu.

Časem jsem si zde našla pár kamarádek, které byly spíše sportovkyně, a proto je alkohol tolik nelákal. Těch pár holek bylo přesně tím pravým impulsem, který jsem potřebovala, abych se hnula z místa. Najednou jsem viděla motivaci, své nové cíle a začala jsem plánovat. Alkohol jsem nechala v minulosti a soustředila jsem se na své budoucí úspěchy. Teď, když se ohlédnu zpět, vím, že jsem potřebovala změnit svůj život, musela jsem si dát jasný cíl.

Autor: Tereza Hotovcová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články