Vlasta (36): Sousedka nás neustále šmíruje, ví přesně, co jsme měli k obědu. Je mi to nepříjemné

Žijeme na vesnici, kde k sobě všichni máme tak nějak blíž. Sousedské vztahy jsou tu velmi dobré, navzájem si pomáháme, zdravíme se již z dálky, neděláme si naschvály. Není to špatné, když se máte na koho obrátit. Na druhou stranu se ale ne nadarmo říká, že si vidíme až do talíře. V případě naší sousedky je to skoro až pravda.

Naše sousedka Jarmilka je žena v letech. Zůstala sama, manžel jí zemřel před šesti lety na ošklivou nemoc a ona se od té doby upnula na lidi ve vesnici. A především na naši rodinu, kterou má hned přes plot. Nejdříve jsme to tolerovali, protože nám jí bylo líto. Jenže to se svou pozorností v poslední době začala přehánět.

Neustále máme její pohled v zádech

Už se vám někdy stalo, že jste měli nepříjemně vtíravý pocit, že vás někdo sleduje? Já ano. V několika posledních měsících ho mám v jednom kuse a bohužel to není jen pocit. Jarmilka nás totiž neustále sleduje a její pohled tak máme ustavičně v zádech. Celý den tráví buď na lavičce u domu, nebo za okny, když zrovna počasí nepřeje. Přemisťuje se po domě nebo po zahradě podle toho, kde se zrovna nacházíme.

Jak vám chutnal oběd?

Není to tak dávno, co jsem po nedělním obědě vyšla na zahradu s košem vypraného prádla. Jarmila překvapivě už zase seděla na lavičce, úsměv od ucha k uchu. Pozdravili jsme se a já se dala do věšení prádla. To už sousedka popošla přímo k plotu a zaskočila mě otázkou, jak nám chutnala ta kačena, co jsem dneska pekla k obědu. Napadlo mě, že musela cítit z okna, jak to krásně vonělo, tak jsem přiznala, že oběd byl vynikající. Dál jsem to nechala být, jenže za pár dní se situace opakovala.

Byl čtvrtek odpoledne a já s dětmi trávila čas na zahradě. Jarmila zrovna tak. Přispěchala k plotu, dle jejích slov na kus řeči. A prý jaká byla rajská a jestli ji máme raději s knedlíkem nebo s těstovinou, zněla sousedčina otázka. Není si prý jistá, protože včera jsme ji měli s houskovým knedlíkem a dneska s vařenými kolínky. Její otázku jsem nechala bez odpovědi, sbalila děti a zmizela v domě.

Ví o každém našem kroku

Jakmile přišel manžel z práce, hned jsem se mu svěřila. Jarmilina nadměrná pozornost, ba dokonce až šmírování, mi totiž nebylo ani trochu příjemné. Ta ženská sledovala každý náš krok a přesně věděla, co máme k jídlu, co děláme. S manželem uvažujeme, že si necháme nainstalovat žaluzie nebo rolety, aby k nám domů neviděla jako do výkladní skříně. Kdo by totiž chtěl žít s pocitem, že ho sousedka šmíruje? Vždyť je to děsivé!

Autor: Nikol Kolomazníková