Karel byl pozorný přítel a úžasný muž. Zahrnoval mě dárky, zval mě na večeře, bral mě na víkendové pobyty. Cítila jsem se vedle něho jako princezna. Malovala jsem si naši společnou budoucnost. Čím déle jsme spolu byli, tím jsem si byla jistější, že je právě on mužem mého života.
Milovala jsem ho čím dál více
Poznala jsem ho v obchodě, kde jsem pracovala. Vybíral řetízek a potřeboval poradit. Okamžitě to mezi námi zajiskřilo. Nabídla jsem mu pomoc při výběru řetízku (očividně) pro přítelkyni nebo manželku, on mě však ujistil, že je to řetízek pro jeho maminku k jubilejním narozeninám. A já mu uvěřila.
Ještě toho večera se mi ozval na číslo, které ze mě milými slovíčky vymámil. Pozval mě na rande a já souhlasila. Od toho okamžiku jsme se vídali často, někdy na hodinku, jindy jsme si po sebe ukradli třeba jen dvacet minut, byl hodně pracovně vytížený. A já ho milovala každým dnem více a více.
Těšila jsem se zbytečně
Zdroj: 123RF.COM
Po čtyřletém vztahu mě Karel pozval na večeři. Tvářil se tajemně, dělal okolo toho divadýlko a mě napadlo jediné: požádá mě o ruku! Nemohla jsem se toho kouzelného večera dočkat. Pečlivě jsem zvolila šaty, upravila jsem se a vyrazila na domluvené místo. Karel pro naši večeři vybral romantickou restauraci, která je známá tím, že zde minimálně jednou do týdne proběhne alespoň jedna žádost o ruku. Nemohlo to být jasnější!
Večer plynul, jídlo bylo vynikající a moje společnost perfektní, ale Karel se stále ne a ne vyslovit. Při každém sáhnutí si do kapsy u saka jsem očekávala, že vytáhne krabičku a konečně se to stane. Jenže ne. Čekala jsem zbytečně.
Další roky jsem byla „jen“ přítelkyně
Prstýnku jsem se nedočkala ani po dalších třech letech. S Karlem nám to fungovalo, byli jsme spolu šest let a já myslela, že touto dobou už dávno nebudu slečna, ale paní. Jenže se tak nestalo, Karel s žádostí o ruku stále nepřicházel. Já tak byla stále jen jeho přítelkyně, se kterou ani nebydlel – chtěl si udržet svou svobodu, ačkoli mi sliboval, že spolu strávíme zbytek života.
Viděla jsem ho s jinou ženou
Zdroj: 123RF.COM
Karla jsem sice vídala poměrně často, ale byly dny, kdy na mě neměl čas. Prý to bylo kvůli práci a já neměla důvod mu nevěřit. Pak jsem ho ale viděla po boku jiné ženy, což mě velmi zaskočilo. Další šok přišel hned vzápětí. Společně s ním a tou brunetou totiž kráčely i dvě děti. A to byla teprve rána.
Někdo by možná čekal, že jsem se v tu chvíli sebrala a svému „příteli“ to přímo na ulici před zraky cizích lidí pořádně vytmavila. Jenže já se nezmohla vůbec na nic. Jen jsem tak stála a zpovzdálí sledovala tu šťastnou rodinku.
Byla jsem milenkou
Ztratila jsem šest let svého života po boku muže, který ze mě celé roky dělal úplného pitomce. Celou tu dobu měl totiž rodinu – manželku a dvě děti, které nikdy neměl v plánu opustit. Já byla jen jeho zpestření a rozptýlení od stereotypu všedního života.
Valerie, Teplice
Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna
Autor: Nikol Kolomazníková
