Manželova matka mě nikdy neměla nijak zvlášť v lásce. Ještě před svatbou mi dávala dost jasně najevo, že si pro svého syna představovala někoho mnohem lepšího. Její vlažný přístup mě samozřejmě trápil, ale manželovi jsem se s tímto problémem nikdy nesvěřila. Doufala jsem, že bude stát při mně, a já tak budu mít oporu alespoň v něm. Spletla jsem se.
Co řekla maminka, to bylo svaté
O manželovi bych netvrdila, že je to typický mamánek. Někdy se dokázal postavit proti své matce, nebo jí odporovat, když s něčím nesouhlasil. I přesto ale měla v jeho životě nezastupitelné místo. Jak jsem velmi rychle po svatbě pochopila, byla pro něho přednější než já. Když proti mně jeho matka něco měla, bylo to svaté. Když mě v něčem poučovala nebo mě napomínala, vždycky jí přitakával. Přece měla daleko více zkušeností než já, proto logicky musela mít pravdu.
Poštvala ho proti mně
Zdroj: 123RF.COM
Tchyně se vyžívala v tom, že mi dělala schválnosti. Zpočátku si dávala záležet, aby o tom syn nevěděl. Například mi schválně přesolila guláš, který jsem manželovi připravila k večeři. Nebo nechala otevřené dveře do ložnice, aby se nám v posteli mohla válet kočka, i když moc dobře věděla, že manžel nesnáší chlupy na povlečení. Nebo když jsem prala manželovy košile do práce, schválně do pračky přistrčila barevnou ponožku, aby se celá várka sněhově bílého prádla obarvila.
Zdroj: Evgeny Atamanenko/123RF.COM
Postupem času byla stále drzejší a nakonec proti mně poštvala i manžela. Časem mi ze života dělali peklo oba dva.
Roky jsem mlčela
Během pár let se vlivem tchyně z manžela stal někdo úplně jiný. Vůbec jsem svého muže nepoznávala. Najednou mu na mně začalo všechno vadit – špatně jsem prala, špatně jsem vařila, špatně jsem uklízela, špatně jsem se starala o naše děti a špatná jsem byla dokonce i v ložnici. Z manžela se postupně stala věrná kopie jeho matky. Ti dva se vzájemně doplňovali.
Když jsem chtěla jít s kamarádkou na kafe nebo si večer posedět nad skleničkou vína a tchyně rozhodla, že bych měla být doma, manžel mi to zakázal. Z práce jsem musela chodit rovnou domů, nesměla jsem se vídat s kamarádkami, nesměla jsem je zvát k nám, musela jsem se vzdát svých koníčků. Přesto všechno jsem ale roky mlčela a tiše trpěla.
Zdroj: 123RF.COM
Pomohl mi otevřít oči
Před půl rokem k nám do práce nastoupil Olda. Je to příjemný chlap o dva roky starší než já, kterého před dvěma lety opustila manželka. Brzy jsme si padli do noty, v práci si často povídali, dobře si rozuměli. Rychle jsem v něm našla spřízněnou duši, které jsem se mohla svěřit se svým trápením. Proto jsem se mu svěřila i s tím, jak se ke mně tchyně s manželem chovají. Samozřejmě, že jsem celou dobu věděla, že by se ke mně takhle chovat neměli, ale z nějakého důvodu jsem si to nechala líbit. Olda mi ale pomohl otevřít oči a udělat za touto životní etapou tlustou čáru.
Ačkoli jsme byli stále přátelé, nabídl mi, abych se přestěhovala k němu. Neměla jsem kam jinam jít, proto jsem s nabídkou souhlasila. Když tchyně nebyla doma a manžel byl v práci, pomohl mi sbalit si věci. Oporou mi byl i ve chvíli, kdy jsme se s manželem dohadovali, aby podepsal rozvodové papíry. To všechno nás natolik sblížilo, že se z nás stali partneři. Vedle Oldy jsem konečně šťastná. A co je na tom nejbáječnější? Jeho maminka je strašně sympatická a hodná ženská!
Autor: Nikol Kolomazníková
