Olga (44): Podlehla jsem románku v lázních a na tři týdny zapomněla, že mám doma rodinu

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena 4
zena 4

Když mi lékař oznámil, že mi kvůli nemocným zádům předepíše žádanku na lázně, nebyla jsem z toho ani trochu nadšená. Nikdy jsem nebyla ten typ, který by rád vybočoval ze svého stereotypu, a představa, že budu muset na několik týdnů opustit to, co jsem dobře znala, mě děsila. Proto jsem se po schválení ze strany pojišťovny velmi neochotně balila a připravovala se na tři týdny strávené v lázních. Kdekdo by byl možná z těchto placených prázdnin nadšený, já však štěstím rozhodně neskákala.

První dny to pro mě byl strašný nezvyk

Lhala bych, pokud bych tvrdila, že areál lázní nebyl opravdu nádherný. Prostředí pro perfektní dovolenou, na které se můžete nechat rozmazlovat a kde můžete čerpat sílu. Nicméně i přesto jsem se několik prvních dní necítila zrovna příjemně, bylo to pro mě nové prostředí, a tím pádem strašný nezvyk.

Zvykat jsem si začala až pátý nebo dokonce šestý den, kdy mi tak nějak docházelo, že to tu ve skutečnosti není tak špatné. Museli jste sice dodržovat určitý předepsaný harmonogram, ale na procedurách o vás báječně pečovali a každý večer se tu konal nějaký kulturní program.

Všimla jsem si, že po mně hází pohledem

Sedmý den mého pobytu, což bylo pondělí, přijeli noví lázeňští hosté a mezi nimi i jistý vysoký muž, u kterého jsem si všimla, že po mně hází pohledem. Nejdříve jsem si myslela, že se mi to jen zdá, jenže když po mně pokukoval pokaždé, když jsme se jen míjeli, bylo mi jasné, že to nebude náhoda, ale že po mně kouká cíleně.

Toho večera jsme se potkali na kulturní akci, kde mě pozval na dvojku červeného. Slovo dalo slovo a já zjistila, že si vlastně báječně rozumíme.

Z nuceného lázeňského pobytu se pro mě stala dovolená

Od příjezdu Mirka, jak se onen vysoký muž jmenoval, jsem původně nucený lázeňský pobyt začala vnímat úplně jinak. Najednou to pro mě byla velmi příjemná dovolená, za což z velké části mohl právě Mirek. Scházeli jsme se totiž každou volnou chvíli, a většinu času tak trávili společně. Původně jsme se bavili jen jako přátelé, změnilo se to až v okamžiku, kdy mi jednoho večera Mirek dal na rozloučenou pusu.

V ten okamžik se ve mně praly dva různé pocity. Na jednu stranu jsem měla výčitky vůči manželovi, který na mě čekal doma, na stranu druhou jsem ale toužila po něčem víc. Až natolik mě Mirek okouzlil.

Musela jsem se vrátit zpátky do reality

Zbývající dva týdny po boku Mirka utekly jako voda, najednou tu byl den mého odjezdu a já se musela vrátit zpátky do reality. Když mi Mirek dával poslední sbohem, vtiskl mi do ruky papírek s telefonním číslem a zašeptal, že by byl moc rád, pokud by to mezi námi mohlo pokračovat.

Já už však v ten samý okamžik věděla, že můj lázeňský románek žádné pokračování mít nebude. Vracela jsem se domů k manželovi a rodině, na které jsem během posledních týdnů úplně zapomněla. Teprve až při cestě domů, kdy jsem měla možnost nad svým chováním přemýšlet, mě dostihly výčitky svědomí.

Autor: Nikol Kolomazníková

Názor odborníka

Je logické, že vztah, který trvá delší dobu, může člověku snadno zevšednět a člověk upadne do jakéhosi monotónního až automatického režimu. Když se potom tedy naskytne příležitost poznat vztah nový, může to být velmi svůdné. Člověk musí odolávat lichotkám, zájmu, vtipnosti, novosti, překvapení, zkrátka věcem, které se mu v jeho či jejím dosavadním vztahu možná již tolik nedostává nebo je nevnímá tak hodnotně jako je vnímá od nového člověka. Zájem o vlastní osobu navíc přirozeně zvedá vlastní hodnotu, sebevědomí a uspokojuje lidskou potřebu být pro někoho důležitý či přitažlivý.

Jak však vyplývá z tohoto příběhu, po takovémto zážitku nutně nastane konfrontace nového se současným. Může docházet k výčitkám, snaze na románek zapomenout, rázným a rychlým rozhodnutím a ukončení dosavadního vztahu nebo k pokusu udržet oba vztahy zároveň. Poslední z možností se může zdát lákavou a poměrně častou variantou, kterou lidé volí. Nevůle či neschopnost učinit definitivní rozhodnutí a jednoho vztahu se nadobro vzdát, je však z dlouhodobého hlediska prakticky neudržitelná varianta. Dříve či později se člověk začne více přiklánět k jednomu či druhému vztahu. Navíc existuje i reálná možnost odhalení partnerem a velice bolestivý konec vztahu.

Je na každém člověku, aby se dokázal se svým rozhodnutím smířit a dokázal nést zodpovědnost za následky, které jeho rozhodnutí bude znamenat. Situace se může stát o to komplikovanější, pokud v současném vztahu figurují děti. V takovém případě je na ně třeba brát důrazný ohled.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články