Svého biologického otce si nepamatuji. Ale podle toho, co o něm slýchám, jsem asi ráda. Jako malou mě prý docela dost bil, a když od nás odešel, všem v rodině se ulevilo. Mně tehdy bylo pět let. Zůstala jsem bydlet s mamkou a jejími rodiči, v době puberty jsem se ale začala na otce vyptávat.
Matka s ním byla jenom kvůli mně
Mamka si prý mého otce nikdy nevzala. Nastěhovala ho do domu jen proto, abych měla otce. O potratu nechtěla ani slyšet, když zjistila, že mě čeká. Ve skutečnosti to byl ale jenom úlet a tátu nikdy nemilovala. Po pěti letech se zkrátka rozhodl odejít a nikdo mu v tom nebránil. Máma bydlela s rodiči a věděla, že má jejich plnou podporu.
Sice jsem byla neplánovaná, ale doma mě měli rádi
Ačkoli jsem byla vlastně omyl, mamka mě od začátku chtěla. Byla nadšená, že je těhotná a i když viděla, že můj otec to vidí jinak, snažila se o ucelenou rodinu. On bohužel místo toho pil a utrácel peníze a o mě se tak starala ona a moji prarodiče. Jsem za svou rodinu šťastná a to, že moje máma ulítla s hlupákem, jí vůbec nevyčítám.
Neplatil alimenty
Zdroj: 123RF.COM
Opustit rodinu je jedna věc. A vykašlat se na zákony a nezaplatit na alimentech ani korunu, to byl problém, který mého otce dohnal až k soudu. Na nějaký čas to sice pomohlo, ale po roce se problémy opakovaly. Dlouho byl prý i hledaný, než se zjistilo, jakým životem žije. Stal se nezaměstnaným, skončil na ulici, dokonce měl několikrát problémy s policií kvůli tomu, že někoho pro pár stovek napadl.
Skončil ve vězení pro dlužníky. Peníze už nikdy neuvidíme
Jeho dluh narůstal a narůstal. A jelikož se opakovala i napadení, skončil nakonec před dvěma lety ve vězení pro dlužníky. Celková částka, kterou na alimentech dluží, se vyšplhala na neuvěřitelných devadesát tisíc korun. Jenomže bohužel z něho nikdo peníze nedostane – nemá nic, z čeho by nám je mohl splatit. A stát s tímto problémem nejspíš nehodlá nic dělat. Ani jako dospělá nemám šanci, že bych peníze, které mojí rodině nezaplatil, získala.
Nejsem naštvaná na otce, ale na úřady
Moje mamka i prarodiče jsou pro mě vším. Podporují mě ve všem, co dělám. Nikdy jsem neměla pocit, že by mi otec chyběl. Žiji šťastný a spokojený život, tátu neřeším. Jsem spíš naštvaná na úřady, že pro případy, jako je tento, nemají žádné rozumné řešení a peníze, které nám někdo dluží, už nikdy neuvidíme.
Autor: Šárka Cvrkalová
