Když se moje dcera seznámila s Filipem, okamžitě mi padl do oka. S ostatními muži, se kterými si moje dcera začínala doposud, to bylo úplně jiné kafe. Filip moc dobře věděl, co od života chce, a hodlal svých cílů dosáhnout, ať se dělo cokoliv. Právě jeho cílevědomost mi na něm byla nejvíce sympatická. Filip se mi zdál jako ideální partie pro moji dceru.
Měli se brát, ale dcera měla pochybnosti
Po dvouletém vztahu k mému nadšení Filip požádal mou dceru o ruku. Troufnu si tvrdit, že jsem z toho byla mnohem nadšenější než ona. Dcera se mi totiž jednoho dne svěřila, že si není jistá, jestli si chce Filipa skutečně vzít. Já ale byla přesvědčená, že právě Filip je její princ na bílém koni, proto jsem ji přesvědčovala, aby se nevzdávala tak skvělé partie. Filip byl právník, tím pádem skvěle finančně ohodnocený, měl to v hlavě srovnané a životem kráčel rozumně. Bála jsem se, že pokud si dcera Filipa nevezme, už na takového muže nikdy nenarazí a mohla by toho jednoho dne litovat.
Tak dlouho jsem na dceru naléhala, až se svatbou souhlasila a Filipa si nakonec vzala. Pokud bych měla být upřímná, v tu chvíli jsem dosáhla svého a ani mě nenapadlo zamyslet se nad tím, jestli to tak má dcera doopravdy chtěla.
Jejich manželství mělo trhliny
Nějakou dobu se zdálo, že je moje dcera po boku Filipa šťastná. To vědomí mě neskutečně hřálo u srdce, byla jsem spokojená, že si našla tak skvělého muže. Postupem času ale na povrch začaly vyplouvat problémy, kterým bylo jejich manželství vystavováno. Dcera se mi několikrát svěřovala, že mají ten či onen problém, já ji ale přesvědčovala, že žádné manželství není ukázkové.
Přiznám se, že jsem mnohdy byla na své vlastní dítě až naštvaná. Přišlo mi totiž, že na Filipovi hledá i ty nejmenší chyby, které by se mohly stát záminkou k tomu, aby jejich manželství dospělo do konce. Považovala jsem její chování za rozmarný vrtoch a několikrát ji na to upozornila. Říkala jsem jí, že by měla být vděčná, že má po svém boku muže, který ji finančně zabezpečí. Ne každá žena má v dnešní době takovou jistotu a oporu ve svém manželovi.
Vždycky jsem jednala v zájmu své dcery
Justýna byla moje jediné dítě, pro které jsem od prvního okamžiku, kdy jsem ji držela v náručí, chtěla jen to nejlepší. Vždycky jsem jednala v jejím zájmu a jinak tomu nebylo ani v případě Filipa. Myslela jsem si, že když jsem ji před lety ke svatbě s ním přemluvila, udělala jsem pro ni to nejlepší a zajistila jí pohádkový život.
Až po několika letech jsem pochopila pravdu. Dcera po boku Filipa nebyla ani trochu šťastná, celé ty roky se trápila. Myslela jsem si, že pro ni dělám jen to nejlepší, a přitom jsem jí svým nátlakem ublížila. Nutila jsem ji žít po boku muže, který byl sice bohatý a mohl ji zahrnout luxusem, ale choval se k ní jako ke kusu hadru, který ho v žádném případě není roven. Já se však nechala oslnit jeho předstíraným šarmem, a ublížila tak svému jedinému dítěti.
Autor: Nikol Kolomazníková