Julie (50): Syn byl dávno dospělý a já musela učinit rozhodnutí: Mama hotel jednou provždy zavřel

od Nikola Jaroschová
4 minuty čtení
mamahotel
mamahotel

Snad pro každou mámu je samozřejmost, že se pro své dítě snaží dělat první poslední. Milující máma totiž často zapomíná na své sny a soustředí se na sny svých dětí. Tato slova nám bez rozmýšlení potvrdila i paní Julie, která se nám přišla svěřit se svým příběhem. I ten pojednává o silné mateřské lásce a touze udělat pro své dítě maximum. Zároveň se však v příběhu paní Julie dočtete také o tom, že musela udělat jedno z nejtěžších rozhodnutí svého života.


Syn byl jedináček a také se podle toho choval

Paní Julie začíná vypravovat svůj příběh, ve kterém se svěřuje, že s manželem měli pouze jedno dítě – syna Davida. I když se o miminko snažili, osud jim ho nedopřál. Z Davida se proto stal jedináček, který, jak už to tak bývá, dostal prakticky vše, na co si jen prstem ukázal.

„Je pravda, že jsme Davidovi kupovali vše, po čem zatoužil,“ přiznává se paní Julie. „Asi jsme si tak s manželem kompenzovali skutečnost, že už nebudeme mít příležitost rozmazlovat naše další dítě. Zároveň však musím přiznat, že se naše výchova na Davidovi podepsala,“ říká Julie.

Syn si zvykl, že v životě všechno dostane zadarmo

Paní Julie bez sebemenších okolků svého syna popisuje jako zpovykance, který si zvykl na to, že od života dostane všechno zadarmo.

„Celý život jsme mu s manželem šlapali cestičku, a on tak v podstatě nemusel hnout prstem,“ pokračuje paní Julie. „Když dostudoval střední školu a o další studium neprojevil zájem, očekávali jsme s manželem, že si najde práci. Nabídli jsme mu, že pokud chce, může stále bydlet s námi, nicméně jsme předpokládali, že se třeba bude podílet na finančním provozu,“ upřesňuje paní Julie.

Zdroj: 123RF.COM

Představy se ale bohužel ani zdaleka nesetkaly s realitou. Syn jejich nabídku přijal, nicméně práci si nehledal a nechával se i nadále živit, ačkoli už byl dospělý.

Vychoval si ze mě služku

„Není to tak dávno, co jsme s manželem přemýšleli, jestli jsme někde v jeho výchově náhodou neudělali chybu,“ uvažuje paní Julie nahlas. „Syn si zvykl na to, že má doma uklizeno, navařeno, vypráno a v podstatě si tak ze mě udělal svou osobní služku. Práci si nehledal, finančně nepřispíval, a ještě byl kolikrát drzý,“ vypráví Julie.

Zdroj: 123RF.COM

Paní Julie se nám také svěří s tím, že si stále častěji začínala pohrávat s myšlenkou, že chování svého syna musí učinit přítrž. Ačkoli to pro ni, jakožto pro milující matku, nebylo ani trochu jednoduché, musela se rozhodnout. Bude svému dospělému synovi i nadále posluhovat, nebo ho konečně donutí, aby se postavil na vlastní nohy?

Sbalila jsem mu kufry a řekla, že mama hotel zavírá

Julie nakonec dospěla k názoru, že správné řešení je pouze jedno. Proto svému synovi sbalila kufry a postavila ho před hotovou věc.

„Nedokážete si představit, jaké pocity se ve mně v tu chvíli praly,“ říká Julie. „Nebylo to pro mě ani trochu lehké, sama sebe jsem ale přesvědčovala, že jednám v synově zájmu. Kdybych ho totiž z našeho bytu nevyhodila, asi by si nikdy neuvědomil, že už je načase, aby se o sebe postaral sám,“ dodává paní Julie, a tím končí její příběh, který nás v mnohem překvapil.

Autor: Nikol Kolomazníková

Názor odborníka

To, co se odehrává v tomto příběhu, se může v dnešní době jevit až jako nešťastný trend. Stává se tomu tak často právě u jedináčků, na které se často alespoň jeden z rodičů upne, rozmazluje je a nedovoluje jim tak získat zkušenosti potřebné do budoucího života. Naučit se v průběhu dětství a adolescence zodpovědnosti, vypořádávání se s problémy a čelení obtížným či nepříjemným situacím by ovšem mělo být součástí úspěšného vývoje každého jedince. Ani organismus si totiž nevypěstuje imunitu, aniž by byl nejprve v malé míře vystaven bacilu.

Pro rodiče může být někdy bohužel obtížné dobrovolně vystavit dítě něčemu, co se mu nelíbí nebo nechce (v přiměřené míře samozřejmě), avšak je zapotřebí si uvědomit, že tím, že se rodiče v dobré vůli snaží dítě ochránit, mu ve skutečnosti komplikují budoucí život. Neboť kde jinde se může naučit poznávat nové situace, vypořádávat se s vyzývavými momenty života nebo čelit překážkám nežli v relativním bezpečí dětského prostředí.

Je tedy podstatné brát na vědomí, že neustále svému dítěti ve všem vyhovět mu může z krátkodobého hlediska sice přinést úlevu a radost, avšak z dlouhodobého hlediska je potřeba dovolit sobě jako rodiči i dítěti nepříjemnou interakci zažít, nepodlehnout snadnému a okamžitému uspokojení a připravit ho na život tak, aby v něm dítě v budoucnu dokázalo úspěšně fungovat.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články