Jitka (36): Sousedka nám neustále klepe do stropu. Údajně slyší, jak naše batolící se dítě dupe

od Nikola Jaroschová
Zdroj: 123RF.COM

Se sousedskými vztahy jsme nikdy neměli problémy. Lidí v bytech kolem nás jsme si příliš nevšímali, ve výtahu nebo na chodbě jsme sem tam někoho potkali a pozdravili. Kdo s námi v domě žije, jsme příliš nemuseli řešit. Problém však nastal, když se náš syn začal batolit po bytě.

Malý Mareček je naše velké štěstí. S manželem je to naše první dítě, máme radost pokaždé, když se směje, nebo když se rozhodne prozkoumávat okolí. Samozřejmě je to starost, takového drobečka uhlídat, ale když se začne batolit po bytě, všechny problémy jdou stranou. Tedy do chvíle, než začne námi známé klepání v bytě pod námi. Sousedka se mstí za to, jak náš syn údajně „dupe.“

Je to nesmysl, je jen přecitlivělá

Zdroj: 123RF.COM

Se sousedkou jsme se snažili si všechno vyříkat. Několikrát jsme s ní ve výtahu mluvili na téma klepání do stropu. Ona ale vždy tvrdí, že klepe koštětem jen proto, aby nám dala najevo, že jsme příliš hluční. Podle jejích slov jí prý strop téměř padá na hlavu. Podle mého je to nesmysl. Jak může vnímat synovo batolení, zatímco naše těžké kroky ji vůbec nevadí?

Syn váží sotva pár kilo. Je možné, že když leze po podlaze po čtyřech, v bytě pod námi je to poznat. Rozhodně to ale nebude taková katastrofa, aby bylo třeba nám hluk oplácet. Největší problém je totiž v tom, že Mareček se ran bojí a začne vždy plakat. Místo radosti z jeho batolení máme tak starosti s pláčem.

Zkoušeli jsme se sousedkou jednat po dobrém. Nechceme v domě hádky

Několikrát jsme se snažili paní přesvědčit, aby s boucháním do stropu přestala. Objasnili jsme jí celou situaci, několikrát se omluvili, ona vždy působí velmi mile a příjemně. Tvrdí, že nás chápe, že také měla děti a ví, jaké to s nimi je. Když ale dojde řeč na to, že má s ranami přestat, brání se, že jí naše dítě ruší při čtení a to zkrátka nechce trpět.

Bohužel milé rozhovory k ničemu nevedou a my proto vůbec nevíme, co dělat. Každý den je to stejné. Syn se batolí po bytě, ozve se několik tlumených úderů a děťátko začne plakat. Pak jdeme klepat na sousedku, která se už ve dveřích usmívá a omlouvá, že to jinak nešlo. Z tohohle každodenního kolotoče mě asi brzy trefí šlak.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články