Každý máme nějakou tu zálibu, kterou pravděpodobně trochu štveme své okolí. Nikdo není dokonalý. Ani jsem nepřemýšlela o tom, že by byl můj muž výjimkou. Myslela jsem ale, že jeho pravidlo sobotního ranního pořadu o autech, který pravidelně sleduje v televizi, a sbírka propisek, co se válí všude po domě, budou konečnou stanicí. Bohužel jsem se zmýlila.
Naučila jsem se žít s tím, že je můj muž blázen do aut. Naučila jsem se i to, že když mu dám k narozeninám vypsanou propisku, udělám mu tím větší radost, než čímkoli jiným. Jenomže zhruba před rokem vyjel s kamarádem na ryby a od té doby pro něj není nic důležitějšího, než jeho rybářský prut a úlovky.
Nejdřív jsem z toho měla radost. Ryby byly mé oblíbené jídlo
Když přivezl domů poprvé ze společného výletu úlovek, udělala jsem skvělou večeři a za týden se radovala, protože mi oznámil, že si nechal udělat licenci na lov menších ryb. Několik kilometrů od domu máme řeku, kde teď může díky papírům lovit. Navíc se domluvil se sousedem, který má rybník, a začal mu za rybí maso pomáhat s výlovem.
V zimě nedělal nic jiného, než že dělal díry do ledu a snažil se chytit toho nejlepšího kapra na Vánoce. Začal trávit celé dny venku a mě se věnuje už jen málokdy. K jídlu máme stále ryby, protože jinak bychom ty chudinky museli zbytečně vyhodit.
Zdroj: PixaBay
Začíná mi být zvířat líto
Doma smrdí rybina. Kapry už jsem přejedená. Uvažuji, že od manžela odejdu
Kamarádky se se mnou odmítají scházet u nás doma. Narovinu mi bylo řečeno, že to u nás hrozně smrdí rybinou. Není divu, když musím každý den kuchat jednoho kapra. Manžel rybaření totálně propadl. Z počátku ryby jen chytal, fotil se s nimi a zase je pouštěl. Teď se mi ale s každým úlovkem chlubí. Nedokáže pochopit, že rybám ubližuje a že už je u nás doma nikdo jíst nechce.
Když ho poprosím, aby přišel domů dřív a bez ryb, nestane se ani jedno. Jediné, co ho zajímá, je odejít brzy ráno a vrátit se k večeru s úlovkem. Několikrát měl problémy i se zákony, protože lovil tam, kde nemá, nebo protože porušil kdovíjaká rybářská pravidla. Ani to ho ale nezastavilo. Když na něj mluvím, sotva mě vnímá. Myslím, že potřebuje odbornou pomoc, protože se stal závislákem. Naše děti jsou dospělé, já proto uvažuji, že od manžela odejdu. Nic mě u něj stejně nedrží.
Autor: Šárka Cvrkalová
