Na narození vnoučátek jsem se strašně moc těšila. Syn s manželkou si dali se založením rodiny načas, ale i přesto jsem se konečně dočkala. Nyní mám dvě krásná vnoučata. S vnoučaty samozřejmě, asi jako každá babička, ráda trávím čas. Ačkoli jsem se jich nemohla dočkat, netušila jsem, že s nimi jednoho dne budu více než jejich matka.
Snachu mám ráda
Svoji snachu Anežku mám samozřejmě ráda. Respektuji ji jako manželku svého syna. Nicméně od prvního okamžiku, kdy nám ji nadšeně přivedl ukázat, jsem z ní měla pocit, že pokud někdy budou řešit rodinu, Anežka bude ta, která to bude odkládat. Mé tušení se za několik měsíců po svatbě potvrdilo, zatímco syn toužil po prvním potomkovi, Anežka by se mnohem raději věnovala práci a především svým koníčkům, kterých měla několik.
V těhotenství jsem se jí snažila pomáhat
Zdroj: subbotina/123RF.COM
Když Anežka otěhotněla, byla velmi unavená. Celkově to těhotenství snášela velmi špatně, několik prvních měsíců pořád jen zvracela a trávila většinu času v posteli. Už tehdy jsem jí nabídla pomoc, chtěla jsem totiž, aby si odpočinula a byla na narození dvojčátek dostatečně silná. Anežka mojí pomoci brzy začala využívat. Dokonce i tehdy, když se její stav zlepšil, a byla schopna se o domácnost postarat sama, stále jen lenošila v posteli a nechala se ode mě obskakovat.
Po narození dětí jsem jí byla po ruce
Zdroj: 123RF.COM
Nic se na tom nezměnilo ani po narození dětí. Anežčina rodina je z daleka a její matka nemohla přijet, aby dceři v začátcích pomohla. Proto jsem se opět nabídla já, přeci jen starost o malá dvojčátka není jen tak a vzhledem k synově práci, kvůli které byl v jednom kuse pryč, Anežka potřebovala pomocnou ruku. Myslela jsem si, že to bude otázka maximálně dvou měsíců, během kterých si Anežka s dětmi nastaví určité tempo, a poté už péči o ně zvládne sama. Jenže z toho nakonec byl rok, během kterého jsem se o chlapce víceméně starala já, zatímco unavená snacha odpočívala.
Udělala ze mě služku
Teď jsou dětem čtyři roky a Anežka stále využívá moji pomoc. Nebudu lhát, když řeknu, že si ze mě udělala služku. Zvykla si totiž na to, že stačí zvednout telefon nebo napsat SMS a milující babička udělá, co vnoučatům na očích uvidí. A je pravda, že pro nikoho jiného to nedělám než pro své vnoučata, jsou pro mě vším.
Poslední měsíce ale začínám být ze všeho unavená, ba hůř – otrávená. Stále chodím do práce a ráda bych měla také nějaký čas pro sebe. Snacha je ale schopná třikrát do týdne zavolat, abych vyzvedla děti ze školky, že potřebuje na nákup, ke kadeřnici nebo na kafe s kamarádkou. Nevadí mi trávit čas s vnoučaty. Vadí mi, že si ze mě snacha udělala svého otroka.
Autor: Nikol Kolomazníková
