Hana (45): Manžel umí jen poroučet, něhy a lásky se od něho nedočkám

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena 45 3
zena 45 3

Asi jako každá malá holka jsem si vysnila svého prince na bílém koni. Naivně jsem si představovala, že se jednoho dne vdám za hodného muže, který mi snese modré z nebe. Těmto představám jsem věřila dokonce i tehdy, když jsem si brala Romana. Do prince na bílém koni měl sice daleko, ale já ho milovala natolik, že jsem byla ochotná přivřít oči nad jeho dominantní povahou. Možná jsem dokonce sama sebe přesvědčovala, že ho určitě dokážu změnit.


Věřila jsem tomu, že mě také miluje

Do Romana jsem byla blázen prakticky od první chvíle. Bylo mi tehdy necelých 30 a měla jsem za sebou několik nevydařených vztahů, které mě utvrdily v tom, že jsou muži jeden jako druhý. Ačkoli jsem sama sebe přesvědčovala o tom, že si dám na nějakou dobu od vztahů pauzu, mezi mnou a Romanem okamžitě přeskočila jiskra, která mě donutila názor změnit.

Když mě po dvou letech požádal o ruku, upřímně jsem věřila tomu, že mě miluje alespoň z poloviny tak, jako jsem já milovala jeho. Proč by si mě jinak bral, pokud by mě nemiloval? Ptala jsem se před svatbou často sama sebe.

Zdroj: 123RF.COM

Manželství bylo úplně jiné, než jak jsem si ho představovala

Do svého úplně prvního manželství jsem vstupovala s trochu naivní představou, že se jakožto čerstvá novomanželka budu vznášet na onom růžovém obláčku a budu překypovat štěstím. Vždyť nějak tak to přece vídáme v těch romantických filmech, nad kterými se jistě většina žen rozplývá.

Zdroj: 123RF.COM

Realita ale byla úplně jiná, než jakou jsem si ji představovala, a moje manželství s Romanem vypadalo naprosto odlišně, než na co jsem byla zvyklá z filmů. Místo toho, abychom v roli novomanželů jeden z druhého nespustili oči, navzájem se jeden druhého nemohli nabažit a toužili trávit většinu času spolu, Roman mě velmi rychle postavil do role, která se mi ani trochu nezamlouvala.

Místo lásky a něhy má pro mě jen samé rozkazy

Jako malá holka jsem si vysnila manžela, který mě bude zahrnovat láskou. Vysnila jsem si manžela, pro kterého budu středobodem vesmíru. Naivně jsem si představovala život po boku muže, který mě bude respektovat a kterému na mě bude záležet. Bohužel jsem se ale dočkala naprostého opaku.

Roman je ten typ muže, který neumí dávat lásku najevo. Místo toho mě zahrnuje jen rozkazy, kterými mi jasně určuje, jak se budu chovat, jaké budu mít názory a co budu, či naopak nebudu dělat. Upřímně si nejsem vůbec jistá, jestli lásku ke mně pouze neumí dát patřičně najevo, nebo je skutečnost spíše taková, že mě vlastně ani nemiluje.

Nejsem šťastná, ale nemám sílu odejít

Po boku svého manžela nejsem šťastná a upřímně jsem ani nikdy nebyla. Mé naivní a zkreslené představy se rozplynuly již krátce po svatbě, kdy mi najednou došlo, že jsem měla na očích nasazené růžové brýle, které jsem bohužel nestihla sundat ještě před tím, než jsem se za Romana provdala. Ačkoli po jeho boku nejsem šťastná, nemohu v sobě najít dostatek odvahy, abych od něho dokázala odejít.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články