Aneta (40): Školní sraz po 25 letech mi do života vnesl pravou lásku

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena sraz
zena sraz

Na svá školní léta vzpomínám asi jako každý jiný. Jako děti v pubertě jsme si se spolužáky tu a tam udělali nějaký ten naschvál nebo si řekli ošklivé slovo. Podle mě to zkrátka k docházce na základní školu tak nějak patří. Když mi tedy do e-mailu přišla pozvánka na školní sraz po 25 letech, začala jsem se na spolužáky docela těšit.

Neprožívala jsem zrovna šťastné období

V té době můj život nebyl zrovna kdovíjak veselý. S manželem jsme právě procházeli rozvodem a bohužel to mezi námi nebylo zrovna přátelské. S manželem jsme byli svoji 12 let, z toho mě ale tři roky podváděl s různými ženami, a dělal tak ze mě naprostého blbce. Nikdo se mi proto nemůže divit, že jsem za naším společným životem chtěla co nejdříve udělat tlustou čáru.

Zdroj: 123RF.COM

Vedle manžela jsem totiž nikdy nebyla šťastná. Daleko přednější než já nebo založení rodiny pro něho byli jeho přátelé, víkendové popíjení v hospodě a sledování fotbalu v televizi. Na manželův popud jsme ani přes veškeré moje naléhání neměli děti. S přibývajícími roky jsem ale stále častěji pociťovala touhu po dětech, kterou mi ale manžel odmítl splnit.

Zpestření v podobě školního srazu

Zdroj: 123RF.COM

Vítané zpestření do mého života vnesl právě onen školní sraz, na který jsem se pátečního večera vydala s rozporuplnými pocity. Na jednu stranu jsem se strašně moc těšila, na stranu druhou jsem byla nervózní. Večer probíhal ve velice příjemném duchu, sešla se skoro celá třída a vzájemně jsme si vyprávěli své životní osudy, radosti i strasti.

Jak večer plynul, bývalí spolužáci se postupně začali vytrácet, a nás tak zbyla jen hrstička. Já si po většinu večera povídala především s Petrem. Na základce byl moje tajná láska, ale nikdy jsem mu to neřekla. Až toho večera jsem se posilněna alkoholem ke všemu přiznala a oba dva jsme se tomu zasmáli. Petr mi na sebe prozradil, že je dva roky rozvedený a má dvě děti ve své péči.

Zůstali jsme v kontaktu

S Petrem jsme zůstali v kontaktu i po školním srazu, na kterém jsme si vyměnili svá telefonní čísla. Ozval se mi asi třetí den a pozval mě na kafe. Já samozřejmě souhlasila, protože mi toho večera došlo, že moje sympatie k Petrovi ani za ty roky úplně nevychladly. Od toho dne a Petrova pozvání na kafe jsme se scházeli čím dál častěji, trávili spolu čím dál více času, až se ze dvou bývalých spolužáků nakonec stali milenci. Já si od toho zpočátku vůbec nic neslibovala, A dokonce jsem si myslela, že jsem pro Petra pouze rozptýlením. Po čtyřech měsících se mi ale doznal k tomu, že by byl moc rád, kdybychom to dali dohromady.

Nyní s Petrem tvoříme pár. Jeho dvě úžasné děti mě okamžitě přijaly a rychle ke mně přilnuly. Uvidíme, jak to s námi osud zamýšlí dále. Kdo ví – možná se dočkám i toho vytouženého miminka.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články