Adam (37): Manželka chrání našeho syna před světem, nechce k němu pustit ani vlastní rodinu

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zenakrici
zenakrici

Když jsem Petru poznal, měla za sebou léčbu poruchy příjmu potravy. Dokud se nám nenarodil syn, byla úplně v pořádku. Hodně jsme spolu sportovali a jezdili s kamarády do hor a na vodu. Když se narodil malý Petřík, začala se měnit.

Nezdravá izolace

Manželce se díky prodělané anorexii, se kterou se v dospívání potýkala několik let, nedařilo dlouho otěhotnět. Ve chvíli, kdy mi oznámila, že je těhotná, jsem byl neskonale šťastný. Devět měsíců uteklo jako voda bez jakýchkoliv zdravotních komplikací. Petra si přála rodit v porodnici, ale pak hned odejít s miminkem domů. Podepsali jsme tedy reverz a odvezli si vytoužené dítě domů.

Věděl jsem od kamarádů, že žena je v šestinedělí velmi citlivá, a tak mi přišlo úplně přirozené Petry přání během této doby nikoho k miminku nepouštět. Rodičům ho ukázala jen na pár minut a odešla s ním do ložnice s tím, že potřebuje odpočívat. O malého Petříka se starala velmi svědomitě. Kojila ho do dvou let, nosila neustále v šátku. Že něco není v pořádku mi začalo docházet ve chvíli, kdy měl syn oslavit první narozeniny.

První velký střet

Zdroj: 123RF.COM

Jako hrdý otec jsem si přál pozvat blízkou rodinu a oslavit tuto vzácnou radostnou chvíli s lidmi, kteří neměli dosud šanci se s Petříkem seznámit, neboť manželka se každému neustále vyhýbala. Tušil jsem, že jí bude rodinná oslava proti srsti, tak jsem na to šel opatrně. Měl jsem ji moc rád a nechtěl jsem vyvolávat zbytečné konflikty. Hádku, která následovala jsem opravdu nečekal.

Petra se k oslavě s rodinou postavila se zásadním NE. Měla spoustu pro mě neopodstatněných výmluv. K velkému údivu rodiny a mému zklamání se oslava nekonala.

Vše se podřizuje dítěti

Manželka se strašně změnila. Začala odmítat chodit mezi lidi a nejradši byla doma se synem sama či se mnou. Čím je Petříček starší, tím více vyplouvá na povrch její nezdravý přístup. Skoro s ním nechodí mezi lidi a ostatní děti. O školce nemůže být ani řeč. Vstávání a usínání se řídí pouze jeho potřebami.

Nechce nechat malého hlídat ani svou matkou. Je přesvědčena o tom, že ona pro něj dělá to nejlepší. Moje argumenty vůbec neposlouchá. Po mnoha hádkách, kdy jsem se jí snažil vysvětlit, že izolovat dítě od okolí v tomto věku není v pořádku, jsem pomalu rezignoval. Snažil jsem se ji přemluvit k terapii, ale ona má pocit, že je všechno v pořádku, že dělá vše pro blaho dítěte. Nenechá si poradit ani od svých nejbližších a já už jsem opravdu zoufalý.

Autor: Svatava Pokorná


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články