Blíží se Vánoce a rodiny po celém světě mají zase jednu velkou páku: Ježíška. Ať mu říkáme jakkoliv, ať vypadá jakkoliv, dělá stejnou věc. Nosí dárky. A jen hodným dětem, takže pozor, musíte být, děti, hodné. Ale jednou nastane čas, kdy dítě přijde domů a zeptá se: „A existuje Ježíšek?“
Tento text je komentářem autorky.
Pozorovat děti, které malují nebo píší dopisy Ježíškovi, je jeden z nejhezčích okamžiků roku. Moje děti to vždy završí skvělou hláškou: „Vybrali jsme si drahé věci, protože ty nám přinese Ježíšek, a to levnější si přejeme k narozeninám.“
Otočte otázku
Jak jsou hodné, že? Mám vždy co dělat, abych se nezačala smát. Ale užívám si to, protože u dcery se mi to už krátí.
Bude jí 9 let a zatím skálopevně věří, že Ježíšek existuje, stejně jako zoubková víla či velikonoční zajíček. A já si to moc užívám, ale už se objevují náznaky, že brzy bude této pohádky konec.
Již minulý rok před Vánoci přišla s dotazem, zda Ježíšek existuje. Byla jsem vybavena radami psychologů a otázku otočila. A co si myslíš ty? No já vím, že existuje. Tak proč se ptáš? A bylo to.
Stále více mi ale dochází, že se musím připravit na nechvalné odhalení pravdy. Obracím se tedy opět na zkušenosti rodičů a psychologů. Co k tomu říkají?
Kdy je čas říct pravdu?
Jakmile vaše dítě přijde domů s otázkou a na vaši otázku odpoví, že si myslí, že Ježíšek opravdu neexistuje, je čas říct pravdu nebo alespoň částečnou.
„Pokud už dojde k prozrazení, že dárky tak úplně nenosí Ježíšek, můžeme nejprve hrát hru o tom, že by to všechno nestíhal a že mu prostě pomáháme,“ říká psycholožka Jitka Jeklová.
Poté může následovat varianta, že nejenže pomáháme, ale občas i sami dáme něco pro radost. Tady už jste ale u starších dětí na tenkém ledě.
U nás proběhla debata o tom, že Ježíšek nosí dětem a dospělí si dávají dárky mezi sebou. A prošla.
Jakmile ale dítě všechno rozporuje, už nechte báchorek. V tu chvíli je potřeba si s dítětem sednout a vysvětlit mu, že jste ho nechtěli klamat. Že jste jen chtěli, aby si užilo kouzelné dětství jako vy.
Neberte jim Ježíška
Můžete přidat vaše vzpomínky a ukázat dítěti, že to byl pro vás krásný čas, který jste mu chtěli dopřát.
„Hlavní je vztah mezi rodičem a dítětem. Atmosféra, která je kolem Vánoc, vytváří, že to děti vnímají stejně jako jejich rodiče,“ říká Zdeňka Šíp Staňková, autorka blogu Děti jsou taky lidi.
A jak se vypořádat se sílícím názorem, že se jedná o lhaní dětem a že by děti měly od začátku znát pravdu?
„Ježíšek patří do světa fantazie a pohádek, takže to já za otázku lži a pravdy nepovažuji,“ říká k tématu psycholožka Renata Gregorová.
Autor: Soňa Jiroutová