Fráze, které jsme neradi poslouchali od svých rodičů, přesto je říkáme vlastním dětem

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Rodicovstvi mluva
Zdroj: Shutterstock

„Ne, já nejsem naštvaná.“ Tohle je věta, kterou si pamatuje asi každý z nás, věta, kterou nás matka či otec trestali, když jsme něco provedli. I když bylo jasně vidět, že se na nás zlobí, řekli nám tohle a nechali nás v nejistotě. Ale přiznejte se, kdo z vás to dělá vlastním dětem?

Existuje celá řada vět, které rodiče svým ratolestem říkají a které jejich děti doopravdy nesnášejí. Jenomže pak vyrostou a chovají se úplně stejně. Své vlastní potomky trestají tím, co oni jako děti nemohli vystát.

Podle psychologů jsou právě tyhle typické věty něčím, čemu by se měl člověk vyhnout. Mnohdy totiž mohou způsobit při výchově problémy nejen v rodině, ale i psychického rázu konkrétnímu jedinci. Které věty to jsou?

Protože jsem to řekla

Děti se hodně vyptávají. Neustále potřebují znát důvody a vědět, proč se něco děje. Jenomže pokud jim rodič odpoví, že mají něco udělat jenom proto, že to řekl, není to příliš výchovné.

Je třeba jim dávat racionální důvody. Pokud se zeptají, proč už nemohou sledovat televizi, odpovězte jim, že už dnes seděli před obrazovkou dlouho, je pozdě, kazí si oči a mohou se dívat zase další den. Přijmou to rozhodně lépe než jen nelogické: „Protože jsem to řekla.“

Nejsem naštvaná

Mnoho rodičů říká tuhle větu, ačkoli se naštvaně vlastně cítí. Často je to proto, že nechtějí na děti křičet nebo jim ukazovat, jak moc se zlobí. Jenomže je třeba si uvědomit, že hněv je naprosto běžná emoce, se kterou se lidé musí už v mladém věku naučit bojovat.

Pokud navíc patříte k těm, kteří dodají ještě: „Nejsem naštvaná, jsem zklamaná,“ měli byste tento zlozvyk okamžitě přestat dělat. Protože není nic horšího než dát svému dítěti najevo, že je zklamáním. Může mít v dospělosti dokonce i deprese.

To bude dobré

Pokud si vaše dítě na hřišti odře koleno, nejspíš ho budete chtít ujistit, že se mu nic nestalo, že pláč je zbytečný. Jenomže říkat mu, že to bude dobré, aniž byste to čímkoli podložili, je špatně.

Je potřeba dítě zkontrolovat, oznámit mu, že má jen trochu odřenou nohu, což se mu rychle zahojí, a že se takové věci ještě párkrát stanou. Teprve potom ho můžete ujistit, že to za pár dní bude dobré.

Dobrá práce

Pokud vaše dítě samo sní brokolici, pomůže vám v domácnosti s nějakou malou prací nebo jde vyvenčit psa, máte tendenci ho pochválit slovy „Dobrá práce“. Ve skutečnosti ale podle psychologů kladete tímto způsobem důraz na výsledek, nikoli na proces.

Je tedy třeba dítěti spíše vysvětlit, že mu děkujete za pomoc, nebo že díky tomu, co udělalo, je zase o krok blíže k naučení se novým věcem. Dejte mu motivaci, nikoli jen bezpředmětnou pochvalu.

Vždyť už jsi velký kluk!

Velmi často rodiče své děti ponižují, aniž by si to uvědomovali. „Nebreč, vždyť už jsi velký kluk,“ řekne maminka svému chlapci na hřišti před ostatními dětmi. Jenomže tenhle velký kluk si odřel kolena, a teď se ještě navíc cítí hloupě, že ve svém věku pláče.

Stejně tak například ve škole, když své dceři řeknete, aby se oblékla sama, protože je už velká holka, nepomůžete jí, jenom bude mít pocit, že je oproti ostatním neschopná. Raději dětem pomozte, zastaňte se jich a nedělejte z nich před ostatními dětmi ty špatné.

Zdroj: flipboard.com, pehalnews.in, purewow.com
Autor: Šárka Cvrkalová


Související články