Klokánek nemůže bránit odchodu dítěte na propustku k rodičům či prarodičům. Ve většině případů jsou takové návštěvy vítány a podporovány. Někdy je ale vše naopak. Právě v případě Andrejky tomu tak bylo.
Na návštěvu domů se netěšila
Prosila tetu v Klokánku, že k mamince nechce, ale sociální pracovnice oddělení péče o dítě byla neoblomná. Matka má na dceru nárok! Její rozhodnutí mělo oporu v zákoně. Matka nebyla zbavena rodičovských práv, takže pokud měla kde bydlet a co jíst, mohla si dcerku kdykoli „vypůjčit“, či vzít natrvalo domů. Tentokrát se jednalo naštěstí jen o čtyřdenní propustku.
Pětiletá Andrejka si s pláčem sbalila svůj malý růžový kufřík, který dostala od tety spolu s několika hračkami a také vytouženou česací panenkou. Tu měla nejraději. Stále jí zaplétala copánky a strojila ji do šatečků, které s pomocí starších dětí sama vyrobila.
„Budu tam mít hlad!“ naříkala Andrejka, a tak dostala s sebou k mamince i tašku s jídlem. I pro maminku, samozřejmě, aby bylo všeho dost. Ale divný pocit Klokánku z nechtěné návštěvy přece jen zůstal.
Nečekaná návštěva
„Kdybych neměla službu, jela bych se za Andrejkou podívat,“ svěřila se teta hned druhý den v kanceláři sociální pracovnici Klokánku. Ta se usmála: „Nemusíte, za Adrejkou se chystáme ještě dneska odpoledne!“
Zdroj: 123RF.COM
K večeru, po běžných povinnostech sedly do služebního auta a jely za Andrejkou. „Trochu jsme přecenily svoje řidičské schopnosti. Cesty byly neprotažené a sníh dosahoval občas i metru. Vesnice byla sice poblíž, ale ukázalo se, že téhož názvu, jen s přídavkem Horní, Dolní, Velká a Malá jsou celkem čtyři. My se ocitly v té Horní, ale nebyla to ona. Nezbývalo, než ujet dalších pár kilometrů do další a potom ještě dál. Až třetí možnost se ukázala být tou správnou,“ vypráví Klokánek.
„Jo, ta bydlí na konci obce, ale asi bude v hospodě!“ navigoval je místní občan a z tónu jeho hlasu bylo zřejmé, že si o Andrejčině mamince nečiní žádné iluze. Už samotné stavení, kde měla Andrejka s maminkou pobývat, je lehce vyděsilo.
Strašidelné bydlení
Zdroj: 123RF.COM
Hladový pes na krátkém řetězu a dvoumetrový muž, učiněný obr před domem s jedním oknem. „Co chcete? Vypadněte!“ zakřičel a s holí v ruce se nebezpečně přibližoval ke Klokánku. „Chceme vidět Andrejku!“ oznámily mu statečně pracovnice Klokánku téměř jednohlasně. Žádný dojem ale neudělaly. „Už spí!“ slyšely odpověď a také rázné bouchnutí dveřmi.
Na zvonění ani klepání už nikdo nereagoval
Nezbývalo jim nic jiného, než zavolat hlídku policie. Hlídka přijela téměř okamžitě. „Po chvíli jsme se s jejich pomocí přece jen dostaly dovnitř domu. Andrejka skutečně spala. Ale už na první pohled bylo zřejmé, že má vysokou horečku. Byla zchvácená a opocená. Na hlas ani dotek téměř nereagovala,“ vypráví zděšeně Klokánek.
Přivolaný lékař konstatoval zápal plic a nechal ji sanitkou odvézt do nemocnice. Odtud, skoro po měsíci léčby, mohla konečně Andrejka znovu do Klokánku. Do svého vytouženého Klokánku! A pejsek? Toho si odvezla paní z útulku. Prý, kde se týrají zvířata, nebudou se mít dobře ani děti. Měla pravdu. Od té doby s paní Klokánek úzce spolupracuje.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí, ve svých zařízeních Klokánek, pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme a přejeme vám ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK.
Zdroj: Klokanek FOD
