Markéta bydlela odmalička se svojí matkou v bytě, který byl jen pár metrů od Klokánku. Jako malá chodila často okolo, mnohdy se dokonce nechala tetami pozvat na zahradu a hrála si tu s dětmi.
Už tehdy bylo jasné, že podmínky doma nejsou ideální. Markéta chodila špinavá, zapáchala.
Klokánek se snažil s její matkou navázat kontakt a pomoci jí, ale všechno bylo marné.
Markétina matka byla alkoholička, nakonec dívce zakázala chodit si s dětmi hrát.
Jak šel čas, z Markéty rostla puberťačka, začala chodit v černém oblečení, být hrubá ke svému okolí, Klokánku se vyhýbala.
Když matka vypadla z prvního patra, konečně mohla zasáhnout sociálka
Jednoho dne se Markétina matka opila natolik, že vypadla z balkonu v prvním patře.
Tehdy šestnáctiletá dívka jí zavolala záchranku. A přivolaní lékaři se obrátili na sociálku, protože v domě byl nepořádek a bylo jasné, jak špatné životní podmínky tu Markéta má.
Matka byla odvezena do nemocnice a Markéta do Klokánku. Hodně protestovala, nechtěla se s nikým o ničem bavit, na všechno kolem sebe nadávala. Nic se jí nelíbilo.
„Kdybychom se s ní nechtěly zabývat, mohly jsme ji jednoduše poslat do dětské psychiatrické léčebny. Ale my v Klokánku se snažíme pomoci všem,“ vykládají tety.
Trvalo to dlouho, než Markétu přesvědčily, že se jí snaží pomoci. Než se konečně poddala jejich přemlouvání, aby se vykoupala a vzala si nabízené oblečení. A ani potom dlouho nechtěla s nikým mluvit.
„Vypadalo to, že výchova její matky jí přesvědčila, že celý svět je špatný. Jako kdyby chtěla podniknout proti všemu nějakou revoluci,“ vzpomíná Klokánek.
Skončila v dětském domově
Láskyplné zacházení a velká snaha tet ukázat Markétě, že svět není jenom špatný, nakonec udělaly svoje.
Dívka se po čase začala usmívat, nosit dokonce i světlejší oblečení, bavit se s ostatními.
Sama pochopila, že její matka není schopna jí dát lásku, kterou potřebuje. Došlo jí, že by se po návratu domů neměla dobře, proto nakonec byla šťastná, když mohla v Klokánku nějaký čas zůstat.
Po zákonem uplynulé lhůtě odešla Markéta do dětského domova. Tam už ale nastoupila jako milá dívka, která se na svět dívá pozitivně.
Podle starších fotek v černém oblečení a s výrazným líčením by Markétu dnes nikdo nepoznal.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých 15 zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí. Děti přijímáme v jakoukoliv denní hodinu. Vzhledem k tomu, že děti nemůžeme při příjmu testovat a nelze jim zakázat návštěvy, dostávají se naši zaměstnanci do ohrožení života.
Chtěla bych poděkovat všem, kteří chápou naši těžkou situaci obzvlášť v této době a pomáhají nám pečovat o děti, které pomoc potřebují. Velký dík si zaslouží i naše tety a strýcové.
Děkujeme rovněž za všechny darované ochranné prostředky od soukromých firem a veřejnosti, které nám velmi chyběly z důvodu absence podpory státu. Pomohou nám chránit naše děti a zaměstnance.
S přáním pevného zdraví Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí.
Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300 – možnost online platby na webových stránkách. Za každý dar děkujeme.
