Do Klokánku jsou někdy umisťovány i děti, které se tam pravidelně vracejí. Většinou pak alespoň už vědí, do čeho jdou, nemají z tet strach a vědí, že je jim zde nabídnuta pomoc. Stejný je i případ Káji, kterému je dnes šestnáct let. Za svůj život si toho zažil opravdu spoustu a Klokánek mu nejednou pomohl v těžké životní situaci.
Otec ani sourozenci neměli o Káju zájem. Maminka mu těžce onemocněla
Když byl Kája poprvé přijat do Klokánku, bylo mu pět let. Jeho otec ani jeho starší sourozenci o něho neměli zájem. Žili si svým vlastním životem. O syna se tedy starala jen matka, která ale byla již delší dobu těžce nemocná a nevěděla jak dál. Když musela nastoupit do nemocnice, neměla nikoho, kdo by se o Káju staral, a tak ho svěřila Klokánku.
„Kája byl velice milý, zvídavý chlapec a maminku měl moc rád. Po propuštění z nemocnice si maminka pro Káju přišla a spokojeně spolu odešli,“ vypráví Klokánek. Jenomže bohužel se ukázalo, že maminčina nemoc je mnohem vážnější, a ona musela po čase opět nastoupit na léčbu. Vždy, když musela na delší dobu do nemocnice, obrátila se na Klokánek, kde to Kája už znal a rád se tam vracel.
Matčin stav se zhoršil. Kája u nás zůstal celý rok
„Jeden z posledních pobytů, který u nás Kája strávil, trval téměř celý rok. Jeho maminka na tom byla opravdu zle, musela dokonce i na částečnou amputaci končetiny. Káju jsme naučili cestu do nemocnice, aby ji mohl postupně i sám navštěvovat. Chodil tehdy již do sedmé třídy,“ vypráví teta z Klokánku.
Jednou dokonce volal doktor, aby Kája raději nechodil, protože jeho maminku museli oživovat. Nejhorší na tom všem bylo, že vypršela zákonná lhůta, kterou může dítě v Klokánku strávit, takže byl Kája předán do dětského domova. Nakonec ale vše dobře dopadlo a vypadalo to, že bude rodinka konečně šťastná. Po čtyřech měsících ústavní výchovy se mohl vrátit Kája domů.
Po půl roce se k nám opět vrátil
„Když musela jeho maminka na další amputaci, opravdu nám bylo chlapce už líto. Nebál se ani tak toho, že bude muset opět do domova, ale toho, že se jeho maminka už neuzdraví. Společně jsme na ni tedy mysleli a doufali, že bude vše dobré,“ říká teta.
„Kája u nás oslavil 16. narozeniny. Také jsme ho doprovodili na přijímací řízení na odborné učiliště, kde byl přijat i na internát. Měl z toho velikou radost. Společné přání se nám nakonec splnilo a maminku propustili za necelý měsíc zpět domů,“ sděluje Klokánek. Dodává, že nakonec v průběhu září volala Kájova maminka a za vše jim poděkovala. Kájovi se na škole daří a díky Klokánku se z něho stal veselý mladík.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí, ve svých zařízeních Klokánek, pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.
Zdroj: Klokanek FOD
