Partička dětí z minoritního etnika se dostala do Klokánku poté, co přišla jejich početná rodina o bydlení. Otec je opustil, aby si našel lepší práci, a matka skončila v azylovém domě. Nejstarší třináctiletý David a jeho mladší sourozenci našli nové bydlení mezi klokánčími tetami.
Z počátku byly děti hodně vystresované. Byly zvyklé na to, že na ně ostatní pohlíží jinak, kvůli jejich odlišnosti. A trvalo jim, než přijaly, že v Klokánku je nikdo soudit nebude.
David bojoval s tím, že nás začal mít rád
Doma nebyl David chlapec, doma byl ten, kdo se o všechny stará. Jako nejstarší chlap v rodině, i když teprve třináctiletý, dělal pro své sourozence všechno. Chránil je a snažil se pro ně zajistit to nejlepší.
„Bylo na něm vidět, že bojuje sám se sebou. Začínal nás mít rád, ale nechtěl si připustit, že by se mohl chovat jako kluk a přenechat hrdost na pozdější časy,“ vysvětlují tety.
Nakonec se ale všechny děti podařilo dostatečně adaptovat. Začaly s Klokánkem jezdit na výlety, zvykly si na přítomnost ostatních, došlo jim, že je najednou nikdo nesoudí a mají spoustu nových přátel.
Návrat do rodiny pro ně byl radostí i smutkem
Když se po čase ukázalo, že se mohou děti vrátit do rodiny, byly šťastné. Těšily se na stará pravidla, na návrat k matce a otci, na nové bydlení, které rodina zajistila. Na druhou stranu jim ale bylo smutno.
„Bylo na nich vidět, že jim budeme chybět. Objasnili jsme jim ale, že nás mohou kdykoli kontaktovat nebo se na nás přijít podívat. To je trochu uklidnilo. Dodnes jsme s nimi v kontaktu,“ dodává Klokánek.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí – zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek, ve spolupráci s redakcí OnlyU
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých 15 zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí. Děti přijímáme v jakoukoliv denní hodinu. Bohužel nám chybí ochranné pomůcky, jakou jsou respirátory, jednorázové roušky, rukavice, štíty či kombinézy. Od Ministerstva práce a sociálních věcí se nám podpory nedostává, jelikož nejsme sociální služba. Vzhledem k tomu, že děti nemůžeme při příjmu testovat a nelze jim zakázat návštěvy, dostávají se naši zaměstnanci do ohrožení života bez nároku na odměny.
Toto psaní přichází z nemocnice, kde jsem hospitalizována s těžkým průběhem Covid-19. Nakazila jsem se právě při akutním nočním příjmu dětí.
Chci poděkovat všem, kteří chápete naši těžkou situaci a pomáháte nám pečovat o děti, které pomoc potřebují. Prosím, pokud máte možnost dodat nám ochranné pomůcky a dezinfekce, budeme za ně velmi rádi, stejně tak za jakoukoliv finanční pomoc v tomto složitém období. V neposlední řadě chci poděkovat našim tetám a strýcům, protože oni si poděkovat opravdu zaslouží.
S přáním pevného zdraví Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí.
Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.
